Americká ekonomika v posledních dvanácti měsících, tedy rok od znovuzvolení amerického prezidenta, procházela podobně nepřesvědčivým vývojem jako za prvního funkčního období Baracka Obamy. Po výrazném útlumu na přelomu roku se na jaře objevily nadějné náznaky oživování růstu, díky nimž centrální banka (Fed) signalizovala brzký ústup od masivní podpory ekonomiky. Později se ale ukázalo, že silnější růst se ani teď největší světové ekonomice udržet nepodaří. Slabý zůstává i trh práce, což Fedu na podzim zabránilo zahájit všeobecně očekávané přitvrzování měnové politiky.
Fed je nyní prakticky jedinou státní institucí, která se snaží ekonomiku kormidlovat do žádoucího stavu, kdy by růst dosahoval dříve standardních temp tří až čtyř procent ročně. Obamova vláda počátkem roku prosadila zvýšení daňové sazby pro lidi s nejvyššími příjmy, významnější ekonomické iniciativy ale nepředestřela a od té doby se demokraté jen brání tlaku na snižování výdajů, který v Kongresu vyvíjejí opoziční republikáni.
Spor obou stran o vládní finance vyvrcholil v říjnu za rozpočtové krize, která na více než dva týdny přerušila provoz velké části federálních úřadů. Další etapa boje o rozpočet a takzvaný dluhový strop Washington čeká už na počátku příštího roku.
Americká ekonomika sice loni rostla podle nedávno přepočtených údajů o 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí ale její tempo spadlo na 0,4 procenta. Během prvního letošního pololetí postupně zrychlovala až na 2,5 procenta ve druhém čtvrtletí, v letním kvartále se ale čeká další zpomalení na maximálně dvě procenta. Poslední čtvrtletí by pak mohlo být ještě slabší kvůli dopadu půlměsíčního uzavření vládních úřadů, které z růstu podle vládních činitelů ubere několik desetin procenta.
Fed v září ještě před rozpočtovou krizí zhoršil předpověď ekonomického růstu pro letošek na maximálně 2,3 procenta z dosavadní prognózy až 2,6 procenta. Odhad růstu na příští rok snížil na 2,9 až 3,1 procenta z dříve očekávaných 3,0 až 3,5 procenta.
Nepřesvědčivý výkon ekonomiky spolu s počínáním vlády ve sporech o rozpočet sráží důvěru veřejnosti v Obamovu schopnost řídit ekonomiku. Poslední výzkum agentury Gallup ze srpna ukázal, že Obamův výkon z hlediska ekonomiky schvaluje jen 35 procent respondentů, o sedm procentních bodů méně než v červnu. Vzhledem k říjnové rozpočtové krizi, která přispěla k pádu Obamovy obliby v obecných průzkumech z tohoto týdne na rekordní minimum, lze čekat, že v dalším průzkumu postoje k ekonomické politice si Obama dál pohorší. Bude zřejmě atakovat dosavadní minimum z léta 2011, kdy se v USA rovněž bojovalo o dluhový strop.
Na trhu práce sice letos v USA dál postupně klesá míra nezaměstnanosti, hlavní příčinou je ale pokles počtu lidí v kategorii pracovní síly. Každý měsíc totiž velké množství lidí vzdává hledání práce, a přestává tak být registrováno mezi nezaměstnanými. Samotný růst počtu nových pracovních míst snižovat míru nezaměstnanosti nestačí. Ve třetím čtvrtletí tempo přírůstku míst kleslo na 129.000 za měsíc ze zhruba 200.000 v prvním pololetí.
Míra nezaměstnanosti v USA v září klesla na 7,2 procenta ze 7,8 procenta z loňského prosince a sestoupila na nové minimum za téměř pět let. Podíl počtu pracovních sil na počtu Američanů, tedy míra participace, je ale na 63,2 procenta, což je nejméně za 35 let. Od Obamova nástupu před necelými pěti lety se počet lidí v aktivním věku, kteří nejsou registrováni v kategorii pracovní síly, zvýšil o více než deset milionů na rekordních 90,6 milionu. Pokud by míra participace zůstala stejná jako před pěti lety, dosahovala by míra nezaměstnanosti téměř 11 procent, plyne podle ekonomických komentátorů ze statistik ministerstva práce.
Pokračující slabost trhu práce byla hlavním důvodem, proč Fed v září překvapivě nezahájil omezování své podpůrné politiky. To přivítaly americké akciové trhy, které díky tomu obnovily růst směrem k rekordním maximům, což nezastavila ani říjnová rozpočtová krize. Širší index S&P 500 od počátku roku získává zhruba 24 procent.
Příznivě se naopak v posledním roce vyvíjejí americké vládní finance, jimž prospívá oživování daňových příjmů a snižování výdajů v rámci paušálního omezování federálních výdajů, které Obamova vláda musela od března neochotně akceptovat. Za poslední fiskální rok do konce září snížily Spojené státy rozpočtový deficit na 4,1 procenta HDP, což byla nejnižší úroveň od roku 2008. Schodek klesl o 37,5 procenta na 680,3 miliardy USD (12,7 bilionu Kč) a poprvé za Obamovy vlády sestoupil pod hranici jednoho bilionu dolarů.