T.O.P. přehled - Putin vrátil na trhy klid

Dnešní den je na řadě trhů negací včerejška. Zatímco v pondělí na náladu silně dolehla ukrajinská krize a strach z vojenského střetu s Ruskem, dnes přichází zklidnění. Přineslo ho prohlášení ruského prezidenta Putina, který údajně nechce použít vojsko na Krymu, neusiluje o jeho anexi, nebude vyvolávat separatistické nálady na Ukrajině apod. To zní dobře a v očích investorů klesá bezprostřední riziko útoku. Na akciových trzích se zlepšení nálady promítlo do výrazného růstu hlavních indexů v Evropě i USA. Naopak dluhopisům na jádrových trzích se nedařilo a výnosy dnes rostly. Také ropa vracela včerejší zisky. V rámci měn dnešek nesvědčil japonskému jenu, který proti dolaru oslabuje. Zatím však jen vrací zisky z konce února. Eurodolar ukrajinská krize příliš neovlivnila, přesto se dnes odpoledne posouvá kurz lehce dolů na současných 1,3742. Domácí index PX si dnes přidal +1,03 %, když včerejší ztráty korigovaly ČEZ i banky a dále silně rostly i akcie NWR.

ČR:

Pražská burza posílila o více než procento, když podobně jako západoevropské burzy mírnila včerejší ztráty. Nálada na trzích se zlepšila poté, co ruský prezident Putin nařídil části vojsk na západě země ukončení vojenských manévrů a uvedl, že použití vojenské síly na Ukrajině není v tuto chvíli v plánu. Středoevropské burzy se rovněž zotavují z včerejšího propadu, když polský WIG 20 přidává 2,2 %, maďarský BUX roste o 3,7 % a rakouský ATX posiluje o 2,1 %.

Třetí strmý růst v řadě si připsaly akcie NWR, které posílily o 9,5 % na 13,9 Kč, když dosáhly svých dvoutýdenních maxim. Analytici Deutsche Bank dnes zvýšili doporučení pro tento titul na „držet“ z „prodat“. Po včerejším poklesu se dařilo akciím ČEZu, které zpevnily o 1,3 % k 525 Kč.

Index PX táhly vzhůru především banky, když akcie Komerční banky přidaly přes procento a akcie Erste Bank vzrostly dokonce o více než 2 %. Index evropských bank Stoxx 600 Banks v závěru roste o 2,3 %.

Evropa:

Zatímco v pondělí na náladu trhů silně dolehla ukrajinská krize a strach z vojenského střetu s Ruskem, dnes přichází zklidnění. Přineslo ho prohlášení ruského prezidenta Putina, který údajně nechce použít vojsko na Krymu, neusiluje o jeho anexi, nebude vyvolávat separatistické nálady na Ukrajině apod. To zní dobře a v očích investorů klesá bezprostřední riziko útoku. Varováním jsou ale další prohlášení: Rusko neuznává novou ukrajinskou vládu, vyhrazuje si právo použít veškeré prostředky proti "nezákonnostem" na východě Ukrajiny a ukrajinským občanům přisuzuje právo rozhodovat o svém regionu. Jinými slovy - dveře pro případnou "bratrskou pomoc" zůstávají stále otevřené.

Index cen výrobců v eurozóně se za leden snížil o 0,4 procenta po 0,2procentním prosincovém růstu. Meziroční deflace ve výrobních cenách se zvýraznila - PPI je oproti loňskému lednu o 1,4 procenta níž, zatímco v prosinci meziroční změna činila -0,8 procenta. Deflace je znovu výrazně mírnější, pokud odhlédneme od vlivu energií. Očištěný index klesá jen o 0,4 procenta. Lednová data o výrobních cenách jsou ve srovnání s konsensem nižší. Rozhodnutí ECB těžko změní a navíc hledí zpět do ledna.

Německý energetický koncern RWE uzavřel poprvé po více než 60 letech loňský rok ve ztrátě. Pod čistou ztrátou ve výši 2,8 mld. EUR jsou podepsány nízké ceny elektřiny, které vedly podobně jako u konkurence k masivní vlně odpisů hodnoty některých méně profitabilních aktiv. Celkový objem odpisů se zastavil na sumě 4,8 mld. EUR, tržby dosáhly výše 54 mld. EUR. Nízké ceny elektřiny na evropském energetickém trhu jsou odrazem kombinace slabé poptávky zapříčiněné recesí a podpory produkce z obnovitelných zdrojů, jež navýšila nabídku v síti. V Německu se již obnovitelné zdroje podílejí na celkové produkci zhruba čtvrtinou. Provozní zisk u konvenční produkce se loni propadl o 58 % na 1,4 mld. EUR a tvoří tak již jen čtvrtinu celkového provozního zisku, časem by tento podíl měl spadnout až na 5 %. RWE hodlá omezit výrobní kapacity o 6 590 MW, roční kapitálové výdaje by v nejbližších letech neměly přesahovat 2 mld. EUR. Provozní náklady by se do roku 2016 měly snížit o 1,5 mld. EUR. Za loňský rok bude vyplacena dividenda ve výši 1 EUR na akcii. Letošní čistý zisk by se měl pohybovat v intervalu 1,3-1,5 mld. EUR, což vedení označilo za „nový normál“ (pro-forma čistý zisk za loňský rok = 2,3 mld. EUR). Akcie přidávají 1,5 %.

Těžební společnost Glencore Xstrata zvýšila loni (pro-forma) zisk o 20 % na 3,7 mld. USD a předčila tak očekávání trhu. Za úspěchem stojí těžba mědi a redukce provozních a investičních výdajů. Dividenda za loňský rok dosáhne výše 16,5 c na akcii, čistý dluh narostl o 22 % na 36 mld. USD. Produkce mědi loni posílila o 26 % na 1,5 mil. t. Ani Glencore ovšem neobešla nutnost odepsat hodnotu některých aktiv, jmenovitě těch uhelných získaných při akvizici Xstraty. Celkové odpisy dosáhly úrovně 7,7 mld. USD, načež se společnost taktéž propadla do čisté ztráty. Akcie rostou o 2 %.

Evropské automobilky účastnící se autosalonu v Ženevě předpokládají, že 6 let trvající pokles evropského automobilového trhu by měl letos konečně vystřídat mírný 2procentní růst. BMW např. počítá s více než 2 mil. prodaných vozů.

USA:

Výrobce mobilních čipů Qualcomm zvýší čtvrtletní dividendu o 20 % na 42 c na akcii, zároveň plánuje zpětný odkup akcií za 5 mld. USD. Akcie posilují o 4 %.

Finanční trhy v číslech: