Dubnové jednání měnového výboru Evropské centrální banky přineslo obrat. Jednalo se o nižších sazbách i QE, zatímco v březnu se o kvantitativním uvolňování nehovořilo. Prostor při jednání dostala také negativní depozitní sazba. Zatímco po březnovém jednání pravděpodobnost uvolnění měnové politiky klesla, po tom dubnovém stoupá.
Prezident ECB Mario Draghi v dubnovém doprovodném komentáři kromě obvyklých slov zmínil, že nevylučuje další uvolnění politiky. Zopakoval výhled, že úrokové sazby by měly zůstat na stávajících či nižších úrovních po delší dobu. ECB bude pozorně monitorovat rizika přicházející ze strany měnového kurzu a globální politiky; ponechá podpůrnou politiku tak dlouho, jak bude třeba…
V měnovém výboru se ale především vedla obsáhlá diskuse a hlavní rozdíly panovaly ohledně toho, jak současná inflace mění také střednědobý výhled. Právě inflace byla důvodem pro zvažování QE, neboť s prodlužováním období nízké inflace hrozí pokles inflačních očekávání. Prozatímní závěr je takový, že je třeba dalších dat.
Postupné oživení v eurozóně je dle ECB stále více podporováno domácí poptávkou, ta by měla nadále sílit a ekonomiku stále více podporovat také složka exportu. Rizika pro růst však zůstávají dolů. Inflace má zůstat nízko v příštích měsících a pak postupně růst. K cíli se má podle ECB dostat do konce roku 2016.
Na QE je třeba nahlížet zejména s třemi efekty: povzbuzení inflace, podporu ekonomiky a sražení eura. Můžeme se dočkat zajímavého kontrastu, kdy se v USA bude blížít konec měnového stimulu, s výhledem vyšších sazeb, a v eurozóně se naopak bude stimul ve formě QE rozjíždět. Nahrává tomu i „měknutí“ křídla dosud ostrých odpůrců v čele s guvernérem německé Bundesbank Jensem Weidmannem.
Otázkou tedy je: Dočkáme se na krátkém horizontu několika blízkých měsíců QE v eurozóně? Na jaká aktiva se odkupy soustředí? Zůstane QE jen v roli rétorické? Dojde na další „kosmetické“ přiblížení sazeb k nule či posun k záporné reposazbě? Sdílejte váš názor v nové anketě!