Pokud se naplní předpovědi , , či pomyslného konsenzu, americké hospodářství letos slušně poroste. Jenže to samé může platit o inflaci. Co pak udělá Fed? O tom se hovoří hodně. Ale možná stojí za připomenutí, že zvedání, či snižování sazeb ještě samo o sobě úplně neříká, co Fed vlastně dělá.
Podívejme se nejdříve krátce na další odhad růstu (včera jsme se zaměřili na ten od Commerzbank). v následujícím grafu srovnává (i) vývoj konsenzu týkajícího se právě růstu americké ekonomiky s tím, (ii) jak si vedou cyklické sektory relativně k těm defenzivním. Logika je jednoduchá – čím lepší výkony cyklických akcií o to vyšší by měl být růst očekávaný akciovým trhem a naopak. A zajímavé může být právě srovnání s tím, co čekají ekonomové (konsenzus). V posledních týdnech přitom začala na trhu vládnout defenziva, podle měřítek zvolených v grafu by její relativní náskok implikoval růst ekonomiky pod 1,5 %. GS čeká 2,1 %, konsenzus je o něco níže.
Zdroj: X
Včera jsme se dívali na předpovědi , jejíž ekonomové si myslí, že americké hospodářství letos poroste o 2,4 % a příští rok o něco málo pomaleji. Akciový trh by tedy podle toho všeho byl nyní výrazně pesimističtější. Přesněji řečeno by na to poukazovala konstrukce výše uvedeného grafu. Moc bych to ale nepřeceňoval.
Následující tabulka popisuje očekávání na straně sazeb a výnosů dluhopisů. Připomínám, že CB čeká, že v USA se letos inflace zase zvedne a ani příští rok nebude mířit blízko inflačnímu cíli Fedu ve výši 2 %. Podle banky by ale Fed měl i přesto sazby snižovat. Ke konci letošního roku by se měly dostat na 3,5 % a v příštím roce na 3 %. Připomenu ale , že uvolňování přes sazby ještě neznamená, že politika je už uvolněná. Jak jsem zmínil v úvodu, samotný pohyb sazeb ještě plně neukazuje, co Fed vlastně dělá. Jak to?
Dejme tomu, že by neutrální sazby nyní byly na 3 %. Pokles sazeb ze 3,75 % by tedy znamenal uvolňování, ale celkově by politika byla (na straně sazeb) stále restriktivní. Jen méně. Jinak řečeno, Fed by stále brzdil, jen méně. Opak by nastal, pokud by sazby byly třeba na 2 % a Fed by je zvedal. S neutrálními (ani nestimulujícími, ani nebrzdícími) sazbami na 3 % by to znamenalo, že Fed utahuje, ale celkově stále stimuluje. Šlape stále na plyn, ale méně. Ona 3 % jsou přitom někdy zmiňována jako současné neutrální sazby a s nimi už můžeme plně interpretovat vrchní řádek následující tabulky. Jako snižující se restrikci. Pokud by neutrální sazby byly výrazně výše, Fed by uvolňoval a zároveň už i stimuloval.
Zdroj: X
Přestože se hovoří hlavně o sazbách Fedu, pro akcie je z fundamentálního hlediska rozhodující vývoj výnosů desetiletých vládních dluhopisů (v podstatě jako alternativa k investicím do akcií vstupující do požadované návratnosti). Podle CB by se tyto výnosy měly usadit kolem 4,3 %, nemělo by tedy dojít k jejich poklesu v souladu s vývojem sazeb krátkodobých. Naopak, výnosová křivka (rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy) by se měla napřimovat. Což není v současném inflačním prostředí nic moc překvapivého. Z hlediska dluhopisových trhů by ale podle CB měla k akciím mířit spíše stabilita a „klid na práci“. V eurozóně by podle CB měly krátkodobé sazby jít o něco nahoru, to samé platí o těch desetiletých.