Angela Merkelová si není jista, zda dnes v Moskvě spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem dosáhne průlomu v jednání s prezidentem Vladimirem Putinem o ukrajinské krizi. Německá kancléřka to prohlásila na tiskové konferenci v Berlíně před odletem do Ruska.
"Je naprosto otevřené, zda v těchto jednáních uspějeme a dosáhneme příměří," řekla novinářům. "Nevíme, zda se toho podaří dosáhnout dnes, nebo zda nebudou nutná další jednání. Nevíme, zda rozhovory (v Moskvě) budou krátké nebo dlouhé, ani zda to bude poslední jednání. Můžeme jen udělat vše, co je v našich silách, abychom konflikt vyřešili a hlavně abychom zastavili krveprolití," zdůraznila Merkelová.
K moskevským rozhovorům se dnes v Paříži vyslovil i Hollande. Do Moskvy prý odjíždí proto, aby dosáhl "globální dohody o zastavení násilí na Ukrajině". Klid zbraní je podle něj jen prvním krokem.
"Po několikahodinovém jednání v Kyjevě teď skutečně jde o dosažení dohody," uvedl prezident s odkazem na čtvrteční pětihodinové konzultace s Merkelovou a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem v ukrajinské metropoli. "Každý ví, že prvním krokem je příměří, ale to není vše. Musíme dosáhnout všeobecné dohody," zdůraznil.
Podle německého listu Süddeutsche Zeitung připravují Merkelová a Hollande plán "Minsk plus", které má navázat na zářijová ujednání z běloruského hlavního města. Nový plán prý vychází z uznání nynější frontové linie. "Porošenkovi chtějí vysvětlit, že je to poslední šance na záchranu Ukrajiny před vojenskou porážkou a hospodářským kolapsem," napsal deník.
Merkelová dnes na tiskové konferenci řekla, že s Hollandem nejede do Moskvy jako "neutrální prostředník". Pokusí se "zajistit národní sebeurčení, které je součástí evropského uspořádání". O územních otázkách cizí země ale prý kancléřka nebude nikdy vyjednávat.
Ruský list Nězavisimaja gazeta dnes usoudil, že v Německu a Francii jsou odhodláni dosáhnout míru za každou cenu a pokusí se s pomocí ministra zahraničí USA Johna Kerryho přesvědčit Kyjev, aby přijal plán dříve navržený Putinem. Tedy legalizovat rozšířené území povstalců a poskytnout jim autonomii. "Donbas by měl možnost přímo ovlivňovat rozhodování v Kyjevě a zároveň by si zajistil financování ze státního rozpočtu," uvedl ruský list.
List The Financial Times dnes s odvoláním na ruské diplomaty napsal, že zmrazení konfliktu na východě Ukrajiny je dnes prakticky jedinou cestou, jak zastavit krveprolití. Putin prý navrhl vytvořit na východě Ukrajiny území se stejným statusem, jaký má dnes separatistická gruzínská Abcházie nebo moldavské Podněstří.
Podle francouzského listu Le Figaro může plán Paříže a Berlína spočívat v návrhu neutrality Ukrajiny a federálního uspořádání. Podstatu konfliktu ovšem takové uspořádání neřeší.
Německý Bild konstatuje, že že už sám fakt, že dnešní jednání se uskuteční v Moskvě, signalizuje Putinovo vítězství. Ukrajinská vojska jsou zahnaná do kouta a Porošenko je zjevně připraven podepsat cokoli, aby noční můru zahnal. "Bylo by ale iluzí domnívat se, že Putin se po podpisu nové mírové smlouvy zastaví. Proč by to dělal?" uvádí list.
Zdroj: ČTK