Řecký premiér Alexis Tsipras předložil během včerejšího telefonátu s lídry Evropské unie, Francie a Německa návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké krize. Oznámil to úřad řeckého předsedy vlády. Atény se snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli. Podle zdrojů německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby s věřiteli dohodnou.
"Premiér předložil třem lídrům řecký návrh vzájemně výhodné dohody, která zajistí řešení a neodsune řešení problému na později," stojí podle agentury Reuters v prohlášení Tsiprasova úřadu. Premiér se dnes telefonicky spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Řecko musí do konce tohoto měsíce uhradit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,6 miliardy eur. Začátkem července ho pak čeká další vydání - na platy státních zaměstnanců a na důchody by mělo vyplatit 2,2 miliardy eur. I kdyby se do té doby podařilo vyjednat oboustranně přijatelné podmínky pro vyplacení zbylých 7,2 miliard eur z balíku mezinárodní finanční pomoci, bude časový harmonogram tak napjatý, že Řekové zřejmě musejí počítat se zpožděním výplaty mezd a důchodů nebo s jejich krácením.
Německý FAS dnes s odkazem na interní propočty věřitelských institucí napsal, že v řecké státní pokladně budou koncem června chybět 2 až 3,6 miliardy eur a případná výplata dalších peněz od věřitelů může kvůli schvalovacím procedurám ve státech eurozóny dorazit až po půlce července.
Schvalovací proces stojí proti Řecku
Dohodu s Aténami musí schválit vlády zemí eurozóny, v pěti státech včetně Německa je dokonce potřeba i souhlas parlamentů. To se nestihne dřív než v polovině července, teprve pak by mohly do Řecka peníze dorazit.
O dalším osudu jihoevropské země může definitivně rozhodnout už pondělní mimořádný summit politických špiček eurozóny. Celý víkend proto probíhaly intenzivní debaty v Řecku i jinde v Evropě. "Míříme k dohodě," řekl Varoufakis po osmihodinovém jednání své vlády o návrzích, podrobnosti ale neuvedl.
Tsipras se dnes před summitem setká s šéfy EK, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Rovněž v pondělí budou podle zdrojů Reuters představitelé ECB mimořádně jednat o dalším možném zvýšení stropu nouzového financování pro řecké banky (ELA). Předběžné příkazy k výběru vkladů na pondělí dosáhly údajně jedné miliardy eur.
Atény podle všeho dál odmítají úsporná opatření, které jim kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí navrhli věřitelé a které předpokládají mimo jiné snížení důchodů nebo zvýšení DPH.
Proti politice úspor dnes před budovou parlamentu v Aténách protestovaly tisíce lidí, informovala agentura DPA. Na demonstraci se sešli příznivci Tsiprasovy levicové vlády, členové odborového svazu státních zaměstnanců ADEDY a představitelé četných neparlamentních levicových organizací. Zastoupena byla i koaliční populistická strana Nezávislí Řekové. Demonstranti skandovali hesla proti privatizaci a někteří vybízeli k odchodu Řecka z eurozóny a k "rozchodu" s věřiteli.
Alea iacta est
Večerním setkáním prezidentů a premiérů 19 zemí platících eurem vyvrcholí v Bruselu dnešní série jednání o řecké finanční krizi. Cílem je odvrátit situaci, kdy by Řecko přestalo být v příštích dnech a týdnech schopné splnit své závazky vůči věřitelům se všemi důsledky, které to znamenalo.
Bez dohody s touto věřitelskou "trojkou" Řecko nezíská zbylých 7,2 miliard eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. Společný návrh věřitelů odmítly Atény, dosavadní řecké protinávrhy zase neuspokojily druhou stranu. Všechny strany tak tlačí čas.
Řecku dochází čas
Řečtí občané mezitím ve stále větší míře vybírají své vklady z bank. O možném dalším zvýšení nouzového financování pro ně by proto dnes dopoledne mělo jednat vedení ECB.
Po poledni se opět sejdou ministři financí eurozóny, začátek jejich diskuse byl oproti původnímu plánu o dvě a půl hodiny uspíšen. Právě po neúspěšném jednání ministerské euroskupiny minulý čtvrtek svolal předseda Evropské rady Donald Tusk dnešní večerní summit zemí eurozóny.
Nově předložený návrh zatím, zdá se, má nějakou naději. Řecko jím chce dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize, je "dobrým základem pro pokrok" při dnešních jednáních zástupců eurozóny. Na komunitní síti to uvedl Martin Selmayr, šéf kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.
Evropa je a byla milosrdná
Řecko si stěžuje na to, že mu Evropa, v čele s Německem, spolu s dalšími věřiteli nechce znovu pomoci. Přitom si neuvědomuje, že již dostala neuvěřitelný objem pomoci, který vůbec nemusel být připraven. To vše navzdory faktu, že Řecko vůbec původně v eurozóně nemělo co dělat, když podvádělo při vstupu do společné měnové unie. To vše jen díky poradenství ze strany soukromých subjektů. Proto se řada představitelů domnívá, že by odchod Řecka nebyl až tak bolestivou ztrátou. Navíc by Řecko po zavedení své vlastní měny, bylo schopno oslabit svojí měnu zlevnit své exporty a co je asi pro Řecko nejpodstatnější zatraktivnilo by to znovu tuto zemi i jako destinaci pro odpočinek a rekreaci. Což je pro Řecko poměrně hodně důležitý sektor ze kterého plynou nemalé příjmy do rozpočtu země.
Zdroj: ČTK, Bloomberg