Maloobchodní tržby si v evropských zemích v závěru roku mírně polepšily. V celé unii vzrostly oproti listopadu o jednu desetinu, v eurozóně dokonce o tři. Meziroční růst tržeb v obchodech celkově až tak impozantní není, navíc zpomaluje a je i nadále silnější v zemích bez eura (EU28 +2 % vs. EU19 +1,4 %).
V zemích mimo eurozónu jsou spotřebitelé mnohem více ochotni nakupovat, což v podstatě odpovídá i příznivějšímu vývoji těchto ekonomik. Příkladem může být jak Rumunsko, Polsko, Velká Británie a nakonec i ČR, kde se výsledky maloobchodu dozvíme už zítra.
Za celý loňský rok maloobchodní tržby v EU vzrostly o 3 %, v zemích platících eurem o 2,4 %. Rekordní růst (na své poměry) přitom zaznamenalo Německo. Nová maxima dosáhly obchody ve Velké Británii, ČR a v Polsku. Návrat spotřebitelů do obchodů může hlásit Španělsko, Itálie a nakonec i Portugalsko. Svůj historický rekord v nakupování dosáhlo i Irsko, kde mezi spotřebiteli odezněly poslední dozvuky minulé krize.
Oživení maloobchodu je spojené s ekonomickým růstem, zlepšováním finanční situace domácností a celkově příznivou spotřebitelskou náladou. Navíc v celé EU dostaly domácnosti nový impuls v podobě citelně levnějších pohonných hmot, které vzhledem k jejich významnému podílu na spotřebitelském koši znamenají citelnou úsporu v jejich peněženkách.
O co vlastně měli spotřebitelé loni větší zájem. Jednoznačně šlo o elektroniku, vybavení domácností, farmaceutické zboží a pohonné hmoty. Prakticky se zájem zvyšoval napříč celého maloobchodu, přičemž enormní růst zaznamenaly – naprosto nepřekvapivě – internetové obchody. Tedy šlo podobné trendy, které však v mnohem větší síle pociťujeme i v ČR.
Ačkoliv oživení obchodu už nějakou pokračuje, není v EU a zvláště pak v eurozóně tak silné, aby vytvářelo inflační tlaky. Proto je stále ještě brzo hovořit o poptávkové inflaci nebo vůbec o růstu inflačních očekávání. Proto asi dnes zveřejněná čísla Eurostatu společnou centrální banku až tak nepotěší.