Akciové trhy od počátku letošního roku připomínají houpačku, někdy spíše až horskou dráhu. Strach o zdraví čínské ekonomiky rozdmýchává obavy o celosvětovou nákazu a na globálních trzích strmé růsty střídají ostré pády. Jakoby nestačila nejistota ekonomická, nelze opomíjet ani zvyšující se nejistotu politického rázu. Rok 2016 se totiž mimo jiné nese ve znamení amerických prezidentských voleb a zároveň posledního roku prezidenta Obamy ve funkci. A právě osmý rok prezidentského mandátu v USA je pro akcie historicky tím zdaleka nejhorším.
V prostředí stagnujícího růstu a padajících komodit, kde ropa takřka převzala vládu nad tržním sentimentem, se objevuje další faktor, který zneklidňuje investory – Donald Trump. Právě Trump se ukázal jako překvapivě silný kandidát republikánského tábora a to v situaci, kdy zapřisáhlý socialista Bernie Sanders směle konkuruje za demokraty favorizované Hillary Clintonové. Navíc z historického pohledu právě osmý rok prezidentského mandátu vychází z pohledu výkonnosti akcií zdaleka nejhůře. A první polovina roku volebního je na tom často ještě mizerněji. V kombinaci s dalšími trhem cloumajícími faktory jako jsou Čína, ropa nebo Americká centrální banka lze očekávat spíše než klidný trochu strašidelný rok.
Nervozita na trzích v první polovině prezidentského volebního roku v USA není ničím neobvyklým, což naznačuje i pokles indexu Dow Jones Industrial Average od roku 1900 do května takového roku v průměru o 1,8 procenta. Situace se většinou uklidní v momentě, kdy se s ohledem na vítěze voleb vyjasní. Kupříkladu v roce 1996, kdy málokdo pochyboval o znovuzvolení Billa Clintona, dosáhl index DJIA svého minima již v lednu a trh utrpěl pouze jeden propad o více než 5 procent. V roce 2004, kdy se odehrával těsný souboj o post hlavy státu mezi Georgem W. Bushem a Johnem Kerrym, trh dosáhl na roční minima až v říjnu a to po čtyřech záchvatech výprodejů s poklesem o více než 5 procent.
Poté, co Trump dominoval primárkám v Nevadě, se před takzvaným volebním superúterým příští týden investoři logicky začínají ptát, jaký dopad by takové vítězství Donalda Trumpa mělo na trhy. A na tuto otázku obvykle nenacházejí jasnou odpověď. Vítězství Trumpa by ovšem teoreticky mohlo pro investory do akcií znamenat lepší podmínky pro společnosti pohybující se v oblasti obrany a národní bezpečnosti, stavitele infrastruktury či spotřební sektor. Tedy alespoň pokud by dostál slibům snížit daně pracovníkům se středními nebo nižšími příjmy. Navrhl však i dělení bank, které se dají klasifikovat jako příliš velké na padnutí nebo zrušení NAFTA (Severoamerické dohody o volném obchodu). Kupříkladu demokrat Sanders navrhuje zvýšení zdanění kapitálových zisků až na více než 50 procent. S ohledem na americkou měnu je nyní zřejmě příliš brzy na to odhadovat, zda by vítězství kteréhokoliv z kandidátů vedlo k oslabení či další vzpruze již tak silného dolaru.
Jisté je, že Sanders nebo republikáni Trump a Cruz mají blízko k extrémním názorům, což přispívá k iluzi, že i vítěz voleb bude spíše extrémní povahy. Možnost vstupu nezávislého kandidáta do boje o prezidentský post by nejistotu mohla jen zhoršit, pokud by měl potenciál zvítězit v jednom nebo více státech. V této souvislosti se hovoří o bývalém starostovi New Yorku Bloombergovi, nicméně ani Trump zcela nevyloučil možnost nezávislé kandidatury, pokud za republikány neuspěje. Volatilita tak letos hýbe trhy a index S&P 500, který si 11. února sáhl na dvouleté minimum a zaznamenal ztrátu přes 10 procent. Míru tržního neklidu koneckonců dobře odráží vývoj ceny zlata, které od počátku roku díky poptávce po bezpečných přístavech strmě roste a včera překonala dokonce 1250 dolarů za trojskou unci.
Zdroj: BBG