Před několika dny jsem tu psal o tom, jakou neslavnou roli hrály ratingové agentury při vzniku poslední hypotéční krize (viz Dokud bude financemi hýbat cynismus a hamižnost, krizím nezabráníme). Jednou z těchto agentur je obchodovaná . Na její akcie jsme se zde před delší dobou dívali, ale myslím, že i v souvislosti se zmíněným tématem a novými výsledky by bylo dobré podívat se na čerstvý obrázek toho, jak si jedna ze strůjkyní krize vede.
Moody's má betu ve výši 1,3, což znamená, že je rizikovější než celý trh a tudíž by měla vynášet více než on. Tento požadavek dlouhodobě štědře naplňuje, protože posílení ceny této akcie během posledních pěti let značně převýšilo 150 %, zatímco celý trh se pohybuje na úrovni 50 % (dividendový výnos nyní dosahuje 1,5 %):
Zdroj: FT
Firma dokáže soustavně zvyšovat své tržby, zisky v minulém roce klesly. Analytici pro následující dva roky čekají s růstem na obou úrovních výsledovky. Zajímavý je pohled na návratnost investic, která podle FT dosahuje více než 27 %. Jde o důkaz toho, že tu hovoříme o firmě, která má spolu s dalšími dvěma (troj)monopolní pozici na trhu. To dokáže promítnout do svých marží a následně poměru zisků a kapitálu, respektive investic. Z pohledu investora jde o dobrou zprávu. Z pohledu selského rozumu jde o absurdní jev, kdy tyto firmy dál vysávají ze systému nadstandardní odměnu i přesto, že jej málem položily:
Zdroj: FT
Provozní cash flow společnosti v roce 2015 už čtvrtým rokem v řadě rostlo, dosáhlo 1,15 miliard dolarů. CapEx a celkové investice jsou ve srovnání s tím zanedbatelné. Jinak řečeno, co firma vydělá na provozu, může zhruba vyplácet vlastníkům. Už roky tak činí a dokonce ještě více. V roce 2015 na dividendách vyplatila 272 milionů dolarů, na odkupy dala 1,15 miliard dolarů (tedy v podstatě své provozní CF). Musela si tedy pomoci dluhem a to činí už řadu let.
Zdroj: FT
Ke konci minulého roku měla firma 3,4 miliard dolarů dluhu a 2,2 miliard dolarů hotovosti. EBITDA dosáhla asi 1,5 miliard dolarů, takže o nějakém předlužení (zatím) nelze hovořit i přesto, že účetní hodnota vlastního jmění společnosti je v záporu. Na jednu stranu jde o další důkaz toho, že účetní hodnoty jsou někdy v podstatě irelevantní. Zde je tento důkaz velmi jednoduchý: Firma generuje pro akcionáře více než miliardu hotovosti ročně, takže skutečná hodnota vlastního jmění je někde úplně jinde (zda je vyšší, nebo nižší než kapitalizace je otázka). Na druhou stranu je přece jen trochu zábavné, že firma dohlížející na kvalitu cenných papírů v globálním finančním systému má záporné vlastní jmění.
Trh toho od moc nečeká
Kapitalizace nyní dosahuje 18,92 miliard dolarů, požadovaná návratnost se bude pohybovat kolem 7,7 %. Z výše uvedeného je patrné, že 1 miliarda dolarů volného cash flow pro akcionáře by měl být poměrně konzervativní krátkodobý odhad. Kdyby toto cash flow už nikdy nerostlo (ani neklesalo), jeho současná hodnota by dosahovala 12,9 miliard dolarů. Trh je tedy optimističtější a nějaký růst (asi opodstatněně) čeká.
Na kapitalizaci se dostaneme konkrétně s 2,2 % dlouhodobým růstem. To mi s ohledem na historický vývoj i výhled nepřipadá jako nějak našponovaná valuace – v podstatě jen stačí udržet nominální růst na dlouhodobé inflaci, reálně by firma stagnovala. Jen pokud věříme, že globální finance mají svůj zenit za sebou a/nebo jej má za sebou globální ratingově-analytický trojmonopol, je uvedená růstová laťka asi příliš optimistická.