Lídr primárek na zisk kandidátky na úřad amerického prezidenta z republikánské strany Donald Trump se nechal o víkendu slyšet, že americká ekonomika směřuje k masivní recesi. Šlo o další ze silných výroků, který většina hlavních amerických médií nemohla neodcitovat.
V tomto případě šlo o velmi hezkou ukázku toho, jak snadně se lze prosadit se svojí prognózou v mediálním světě, pokud máte zvučné jméno a vaše proroctví je dostatečně atraktivní. Pokud by s podobnou prognózou přišel jiný realitní magnát či ji Trump pronesl před rokem (kdy ještě nebojoval v primárkách), tak po takovém názoru ani pes neštěkne. Všimněme si zároveň, že jeho prognóza (nikoliv konkrétní předpověď) recese byla zároveň opepřena přívlastkem “masivní”, což je v podstatě zárukou toho, že se takový výrok dostane na titulní strany hlavních médií.
A jak to tedy s americkou recesí tedy vidíme my ekonomové? Předně si je třeba říci, že ekonomové nejsou moc dobří v prognózování recesí. Je to obecně dáno tím, že analytici používají modely, jež mají tendenci hledat v delším horizontu rovnovážný stav ekonomiky. A tímto rovnovážným stavem nemůže být recese. Za druhé bohužel platí, že sebesofistikovanější makroekonomický model je prosťoučkým zjednodušením tak komplexní záležitosti, jako je ekonomika, takže ani není divu, že dlouhodobé předpovědi se ekonomům nedaří.
Nedaří-li se ekonomům předpovídat růst či recese v dlouhém období, tak podstatně lépe jsou na tom - podobně jako třeba meteorologové s počasím - v horizontu velmi krátkém. A jak je tedy na tom americká ekonomika - je recese za rohem? Řekněme si, že právě skončil první kvartál, přičemž růst HDP za toto období budeme znát až za necelý měsíc. Náš “běžící” odhad růstu americké ekonomiky (Nowcast) říká, že roste poměrně pomalu - jen 0,5 % mezikvartálně (anualizovaně). Modelová pravděpodobnost toho, že by HDP vykázal v 1. kvartálu pokles, je pak sice nezanedbatelných 39 %, ale na masivní propad to nevypadá.
Jak víme - standardní recese je definována jako dva po sobě jdoucí kvartální propady ekonomiky. O druhém kvartálu toho ještě mnoho nevíme, nicméně předstihové ukazatele (jako např. ISM) se spíše vylepšují, takže zatím to vypadá, že pravděpodobnost toho, že americký HDP propadne dva kvartály po sobě (v 1. pololetí), bude spíše menší než oněch 39 %. Toť náš soud o možnosti akutní americké recese. Uznáváme, že takový závěr rozhodně není sexy, ale na druhou stranu o to více je vůči publiku férový.
Region
Zlotý se sice v pondělí dostal na nová letošní maxima, nicméně varování agentury Moody’s o možném nepříznivém dopadu dění kolem ústavního soudu na polský rating (revize přijde až v květnu) se odpoledne zlotému nelíbilo. Zatímco forint tedy posiloval, tak kurz zlotého se vůči euru měnil pouze málo.
Jedinou dnešní událostí bude zveřejnění maďarských maloobchodních tržeb za únor. Výraznější dopad na trhy nečekáme. Pro našince bude o něco zajímavější druhá polovina týdne, kdy budou zveřejněna čísla z české ekonomiky. Jejich potenciál hýbat korunou je však ještě menší než v případě čísel maďarských…
Dluhopisy
Výnos desetiletého německého bundu zůstal bez výraznějších změn. Na jednu stranu dluhopisům příliš nepřál pozitivní vývoj na evropských akciových trzích, na druhé straně se jim líbila nízká výrobní inflace, holubičí výroky Praeta z ECB a lehký pokles cen ropy.
Komodity
Cena ropy Brent se včera ponořila hlouběji pod 40 USD/barel, patrně stále v reakci na komentáře saúdského prince z minulého týdne. Kromě toho cenám ropy neprospěla ani čísla o spotřebě benzínu v USA za leden, která ukázala na mírný meziroční pokles. Silná poptávka po benzínu v USA by letos v létě měla být opět jedním z tahounů cen ropy. Krátkodobá rizika dalšího poklesu cen ropy však podle nás stále převažují.