Maďarská centrální banka (MNB) v úterý oznámila, že od ledna 2028 sníží svůj střednědobý inflační cíl z 3,0 % na 2,5 %. Jde o významný strukturální krok, který posouvá měnový rámec blíže praxi eurozóny i regionálních sousedů. Sama MNB přitom otevřeně uvádí, že nižší inflační cíl usnadňuje plnění maastrichtského kritéria cenové stability a podporuje dlouhodobou připravenost země na přijetí eura. Cesta do eurozóny zůstává komplikovaná, byť pokračující komprese rizikové prémie u maďarských vládních dluhopisů indikuje, že trhy prozatím hospodářsko-politickým ambicím vlády v Budapešti relativně věří.
V souvislosti s maďarskou cestou k euru nás napadly tři důležité otázky, přičemž pro odpovědi jsme si šli za našimi experty, jež sedí v naší sesterské bance v Budapešti. Náš krátký rozhovor o nástrahách cesty Maďarska do eura vypadal asi takto:
Je reálné očekávat, že současná vláda sníží do roku 2030 rozpočtový deficit pod 3 % HDP tak, aby Maďarsko splnilo maastrichtská kritéria do konce volebního období?
Teoreticky ano, pokud o to bude vláda skutečně usilovat. Z dosavadních slibů však takový závěr nevyplývá. Navíc v roce 2029 proběhnou komunální volby a v roce 2030 parlamentní volby, což bude vytvářet tlak na fiskálně uvolněnější politiku. Proto spíše očekáváme, že deficit bude v roce 2030 stále v pásmu 3-4 % HDP. Pod hranici 3 % HDP by se mohl dostat až v letech 2031-2032. Důležitým indikátorem bude návrh rozpočtu na rok 2027. Pokud by počítal se schodkem blízko nebo dokonce pod 5 % HDP, pravděpodobnost splnění fiskálních kritérií by se zvýšila.
Lze sázet na to, že MNB v roce 2028 znovu sníží inflační cíl tak, aby byl plně sladěn s 2% cílem ECB?
Po úterním rozhodnutí si dokážeme představit, že MNB na podzim roku 2028 oznámí další snížení inflačního cíle na 2 %, a to s účinností od roku 2030. Hodně však bude záležet na tom, jak blízko bude Maďarsko ke splnění maastrichtského kritéria rozpočtového deficitu (pod 3 % HDP). Jelikož vidíme přijetí eura realistické spíše v letech 2032-2033, nelze vyloučit ani variantu, že se debata o dalším snížení inflačního cíle posune až do roku 2029.
A co vstup forintu do kurzového mechanismu ERM II? Existují v tomto směru nějaké vládní plány nebo probíhá na toto téma nějaká diskuze?
V tuto chvíli neexistují žádné oficiální veřejné diskuze o vstupu Maďarska do ERM II. Objevují se pouze různé úvahy ohledně optimálního načasování. Někteří zastánci eura preferují co nejrychlejší vstup, jiní argumentují, že by země měla v mechanismu strávit pouze minimální povinnou dobu. Je pravděpodobné, že určité neformální debaty probíhají v zákulisí, nicméně překvapilo by nás, pokud by Maďarsko vstoupilo do ERM II již v roce 2027. Za realističtější považujeme datum 1. ledna 2029.
Tolik za nás k Maďarsku a euru, aneb zjednodušeně řečeno úterní rozhodnutí MNB je třeba chápat spíše jako první krok dlouhého procesu než jako bezprostřední předzvěst přijetí eura.
TRHY
Koruna
Česká koruna nadále zůstává v defenzivě, když během včerejší seance oslabila nad 24,40 EUR/CZK. Protivítr jí fouká zejména ze strany zužujícího se úrokového diferenciálu vůči eurovým sazbám, stejně jako ze strany silného amerického dolaru. Dnes přijdou na řadu výsledky zářijových konjunkturálních průzkumů, které by měly ukázat na pokračující odolnost české ekonomiky, ale pro korunový trh nebudou kurzotvornou informací.
Eurodolar
Velmi silná podnikatelská nálada v USA za měsíc září ,reprezentovaná indexem PMI, poslala včera odpoledne pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb Fedu na říjnovém zasedání na 70 %, což eurodolar zatlačilo pod 1,14. Kromě toho euro evidentně nepřestává trápit rozšiřující se riziková prémie u francouzského vládního dluhu.
Dnešní makro-kalendář obsahuje na straně eurozóny německou podnikatelskou náladu Ifo a na straně USA pravidelné týdenní statistiky o nových žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Pokud opět poklesnou, může dolar své zisky klidně dále rozšířit.