Poprvé v novém složení, tentokrát letos potřetí s novou prognózou se závěrem sedmého odložení exitu z kurzového režimu?
Dnes je před námi první zasedání bankovní rady ČNB v novém složení, které bude navíc ovlivněno výsledky letos již třetí inflační prognózy. Ta by mohla být méně optimistická než ta minulá, ať už z pohledu brzkého splnění inflačního cíle nebo ekonomického růstu v dalším roce. Ostatně nebylo by to poprvé, co by se cíl ČNB znovu vzdálil. Mnohem podstatnější než tento fakt nicméně je, zda na takovou změnu bude chtít centrální banka reagovat. Nabízí se přitom hned několik variant: další „devalvací“ počínaje, zápornými sazbami konče. Začneme ovšem popořádku.
Další nucené oslabení koruny sice ČNB nedávno zmínila, ale šlo o podmíněnou možnost pro případ, kdyby růst mezd v české ekonomice zaostával za prognózou. Jak už potvrzují letošní data, tato situace nenastala a mzdy rostou dokonce oproti očekávání rychleji. Druhým argumentem, který hovoří proti plýtvání energií na devizovém trhu, jsou samotné vnější a strukturální příčiny nízké inflace a jen relativně malý posun inflačního výhledu pro příští rok. Spíše než, aby centrální banka sáhla na výši kurzu, může znovu – tentokrát už po sedmé – prodloužit intervenční režim. Minulá prognóza hovořila jasně o používání kurzu jako nástroje do poloviny roku 2017 a sama bankovní rada hovořila o půlce roku jako pravděpodobném termínu exitu, kdy už mělo dojít k udržitelnému plnění cíle. A to už právě není tak jisté.
Kurz je stále zbraní číslo jedno, a tak nepředpokládáme žádnou změnu úrokových sazeb, byť Evropu opanoval módní experiment záporných úroků. Tato varianta se zdá jako možná pro dobu exitu nebo v případě, že by si ČNB už nevěděla rady, jak se bránit proti tlaku na posílení koruny. A taková situace, jak ukazuje vývoj korunové likvidity bankovního sektoru, nenastává. Závěrem srpnového zasedání bankovní rady proto spíše bude ponechání měnové politiky beze změny s tím, že ČNB nejspíše odloží exit o jedno čtvrtletí. Bylo by to vcelku konzistentní řešení, které by nepřineslo otřes na žádný z domácích finančních trhů.
Forex
Detailnější informace o novém návrhu řešení problému polských hypoték ve švýcarských francích sice nejsou známy (a vyčíslení nákladů nového návrhu pro banky zůstává nejisté), nicméně trhy si zprávu prozatím přebírají velmi pozitivně. Zlotý včera navázal na středeční posílení a dostal se vůči euru na nejsilnější úrovně od konce dubna. Menší obavy ze snížení ratingu od další z hlavních agentur pomáhají i dluhopisům, jejichž výnos (10 let) v posledních dnech poklesl. Prostor pro další výraznější posilování zlotého nicméně vnímáme jako omezený. Kromě domácích faktorů jej ohraničuje stále i možnost zpřísňování měnové politiky v USA ve zbytku roku.
Koruna zůstává pasívní těsně nad intervenční hranicí a vyčkává na výsledek dnešního zasedání bankovní rady ČNB. Změny tvrdých parametrů měnové politiky nečekáme, ve hře nicméně bude prodloužení intervenčního režimu o jedno čtvrtletí. Trhy by takové rozhodnutí měly přijmout v klidu.
Dolaru se včera dařilo, pozvolna posiloval a nakonec se dostal zpět pod hranici 1,12. Dnes mohou trhy zajímat zpřesněná data o nákupech zboží dlouhodobé spotřeby v USA (durables) za červen, zejména kvůli slabému výsledku HDP za druhé čtvrtletí (kam toto číslo časově spadá). Jinak se pozornost soustředí na zítřejší payrolls, přičemž platí, že ADP report za červenec vyslal mírně pozitivní signál. Pokud by podobně vyzněly i payrolls (náš scénář), tak by to dolaru mohlo mírně pomoci.
Kromě toho bude dnes zajímavé sledovat i zasedání Bank of England, od kterého trhy očekávají snížení základní úrokové sazby o 25 bps.
Autory jsou analytici ČSOB Petr Dufek a Petr Báča.