Německo se chce začít aktivněji bránit čínským investicím, nebo lépe řečeno akvizicím - převzetím zaběhlých dobře fungujících podniků. Čínské investice v Německu sice vzhledem k HDP zatím nejsou nijak omračující (podobně jako v Česku činí méně než 1 % HDP), ale zaznamenávají v posledním roce nebezpečně rychlý růst (oproti roku 2015 narostly na osminásobek). Přísnější kontrolu přílivu čínských investic chce prosadit německý vicekancléř Sigmar Gabriel, který chce hledat celoevropské řešení. Čeho se Berlín bojí?
Především nerovných podmínek. Vadí mu, že evropský trh je vůči akvizicím klíčových a technologicky vyspělých podniků relativně otevřený, zatímco čínský připomíná nedobytnou pevnost. Akviziční souboje podniků tak neprobíhají na stejných hřištích. Čínské státní i soukromé firmy navíc častokrát skupují zahraniční aktiva za vydatné podpory vlády. Takový luxus evropské podniky nemají, naopak evropská legislativa jim pomoc vlády přímo zakazuje. Neférová globální soutěž o strategická aktiva leží řadě politiků z vyspělých zemí v žaludku. Čína se sice snaží propojenost byznysu a vlády omezovat, ale je teprve na začátku této cesty. Navíc se zdá, že rostoucí vnitřní problémy čínského hospodářství reformní úsilí viditelně brzdí.
Čínské investory proto nevítají politici vždy s otevřenou náručí. Naopak, jejich aktivita vedla již americkou a australskou administrativu v minulosti k zpřísnění zákonů omezujících příliv zahraničních investic. Evropu něco podobného může brzy čekat. Nebo se minimálně může zpřísňovat interpretace stávajících pravidel. V tomto roce již Evropská komise zabránila akvizici CGNP (čínského jaderného koncernu), kvůli jeho přímým vazbám na čínský stát.
FOREX
Region
Zatímco forint v pátek ztrácel asi půl procenta, tak zlotý a koruna zůstaly víceméně stabilní.
Korunu může zajímat dnešní rozhovor s guvernérem ČNB Rusnokem (E15). Ten sice nepřinesl žádné zásadně nové informace (bankovní rada bude mít novou prognózu až na zasedání v listopadu), nicméně zaznělo například to, že v případě “dramatického oslabení” koruny by ČNB patrně zasáhla (a prodala nějaká nakoupená eura).
V nadcházejícím týdnu je hlavní událostí v regionu zasedání Maďarské centrální banky (úterý), které patrně opět přinese snahu o uvolnění měnových podmínek (v poslední době je utahoval zejména silnější forint). Kromě toho budou region zajímat i data z eurozóny v podobě podnikatelských nálad (dnes PMI, zítra Ifo).
EUR/USD/GBP
Eurodolar otvírá týden bezpečně pod hranicí 1,10, což odráží fakt, že trh nepřestává sázet na zvýšení úroků ze strany Fedu - tím spíše, že komunikace ze strany amerických centrálních bankéřů zůstává jestřábí. V pátek to byl například J. Williams, který uvedl, že je čas se vrátit k pozvolnému zvyšování úroků a to raději dříve než později.
Na začátku týdne bude trh sledovat, kam se pohnuly indexy podnikatelských nálad v eurozóně (dnes PMI, zítra německé Ifo). Pro euro může být příznivou zprávou jednak to, že agentura DBRS ponechala v pátek portugalský rating beze změny (přičemž snížení by ohrozilo možnost ECB nakupovat dluhopisy Portugalska) a jednak to, že španělští lidovci budou moci ve Španělsku regulérně vládnout poté, co jim to umožní opoziční socialisté.
Co se pak týká týdenního výhledu, tak vrcholem pro trhy mohou být výsledky HDP za třetí kvartál a to jak v USA, tak ve Velké Británii, což může velmi zajímat libru.