Pokud patříte mezi nadšené návštěvníky Chorvatska, možná vás během koupání v Jaderském moři napadlo, jak si vlastně vede chorvatská ekonomika. Zběžný pohled na ruch a ekonomickou aktivitu v turistických centrech může být dosti zavádějící, i když právě tato oblast ekonomiky má v této zemi velký význam. Léto máme sice za sebou, ale nedávno přišla s novými projekcemi vývoje v této zemi a myslím, že pro řadu z nás bude zajímavé se na ně podívat a trochu si je okomentovat.
Chorvatsko na tom bylo ekonomicky v předchozích letech dosti zle, protože si prošlo šestiletou recesí. Ta se mimo jiné podepsala na brutálně vysoké nezaměstnanosti, která v roce 2015 dosáhla 17,7 % a nezadala si tak s velmi problematickými ekonomikami periferie eurozóny (však je také chorvatská ekonomika silně provázána s hospodářstvím italským). Podle by měla nezaměstnanost klesat a v roce 2017 by se měla dostat na 15,9 %. Tedy stále dosti špatná situace, která ale právě v turistických centrech moc patrná nebude. Tempo ekonomického růstu by se mělo mírně zvedat na 2,1 % v roce 2017, z deflace roku 2015 by mělo být v roce 2017 dosaženo inflace ve výši 1,3 %:
Při troše štěstí by tedy mělo přijít oživení, jeho síla ale nebude nijak zářná. Z tabulky je navíc zřejmé, že Chorvatsku (podobně jako řadu jiných evropských i neevropských zemí) svazuje ruce vysoký vládní (i vnější) dluh. Běžně by v podobném útlumu byla namístě fiskální stimulace, ovšem realita je jiná. Co monetární politika? Proč by třeba Chorvatsko nemohlo kopírovat strategii naší ČNB? Po nás jako turisty by to byl vítaný krok, jenže těšit se na něj asi nemůžeme.
Chorvatsko je mezi evropskými zeměmi v poměrně unikátní monetární situaci a příčinou je vysoká „euroizace“. Podle odhadů chorvatské centrální banky dosahuje míra substituce kun eury 60 %. Vysoký je i podíl úvěrů v eurech a centrální banka se tak musí snažit udržet kurz kuny k euru stabilní, jinak by mohla vyvolat finanční šok. Čímž se dostáváme k ryze praktické stránce naše dnešního ekonomicko – turistického výletu. Podle bude kuny k euru v podstatě neměnný (posune se ze 7,6 na konci letošního roku na 7,56 na konci roku 2017).
Turistická atraktivita Chorvatska asi ve většině z nás nebude zároveň vyvolávat investiční nadšení pro tuto zemi a její akciový trh. Není divu. Zatímco třeba (jistě méně rizikové) německé akcie si za posledních 5 let připisují téměř 80 %, trh v Záhřebu je jen cca 10 % v plusu. Obrázek se ale v poslední době mění. Poslední rok poslal chorvatské akcie o téměř 16 % nahoru, zatímco DAX si připisuje jen asi 5 %:
Zdroj: Bloomberg
Chorvatsko se tak v několika základních rysech dosti podobá periferii eurozóny – ekonomický útlum, vysoká nezaměstnanost, strukturální problémy, vysoké dluhy, které znemožňují fiskální stimulaci a naopak volají po konsolidaci. K tomu všemu centrální banka, která sice není přímo podřízena euru, ale má kvůli němu i tak dosti svázané ruce. Jak jsem zmínil, ekonomika je navíc svými exporty značně závislá na Itálii a ani z toho není zrovna jednoduché vyždímat větší dávku ekonomického optimismu. Pokusit bychom se o to mohli spíše v oblasti cestovního ruchu – letos prý do země zamířilo rekordní množství zahraničních návštěvníků a příčinou bude pravděpodobně problematická bezpečnostní situace v jiných populárních destinacích. Nevíte, zda na chorvatském pobřeží zůstalo ještě nějaké malebné městečko, či vesnice, kde je v létě klid? Hvala.