Ropa se po kolapsu cen otřepala a zdražila loni o desítky procent. Oporou byl slib Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a spolupracujících zemí, že se omezením vlastní těžby pokusí zmírnit nadbytečné zásoby strategické suroviny ve světě. Tato vidina žene ropu vzhůru i po novoročních svátcích. Podaří se ale historické ujednání o ropě realizovat? „Některé odhady…ukazují, že škrty OPEC jsou za běžných okolností zhruba poloviční, než jaká byla dohoda,“ říká v rozhovoru s Patria Online ekonom Světové banky John Baffes.
Patria Online: Jak se dalo čekat, dohoda OPECu o omezení produkce a její rozšíření o některé státy mimo kartel ropný trh bezprostředně přivítal. Jaké jsou podle vás šance, že členské a nečlenské státy, kterou jsou stranami těchto dohod, budou konkrétní kvóty na omezení produkce dodržovat? Rusko, které je jedním z hlavních signatářů, má poměrně chabé výsledky, pokud jde o podobné závazky v minulosti. Mohlo by se to opakovat i v tomto případě?
John Baffes: Většina komoditních smluvních organizací, jako je i OPEC, má nevalnou reputaci, pokud jde o dodržování dohodnutých škrtů nebo kvót. Některé odhady komoditních analytiků ukazují, že škrty OPEC jsou za běžných okolností zhruba poloviční, než jaká byla dohoda.
Patria Online: Jaké zájmy má Rusko coby největší světový producent ropy na trhu s ropou?
Baffes: Rusko a většina dalších exportérů ropy zaznamenali kvůli kolapsu cen ropy po roce 2014 značné fiskální napětí. Proto mají tyto státy i jiné země vyvážející ropu zájem na vyšších cenách ropy.
Patria Online: Pokud ceny ropy porostou, zvýší svoji produkci američtí producenti ropy břidlic, kterých se dohoda netýká?
Baffes: Samozřejmě, vyšší ceny ropy vyvolají v americkém odvětví břidličné ropy větší produkci ropy. Následkem škrtů v produkci stouply ceny akcií některých amerických producentů břidličné ropy v podstatě až o 20 procent, což přesně odráží očekávané zvýšení produkce americké ropy.
Patria Online: Pokud se tak stane, co by mohlo dostat ceny ropy opět dolů? Banka Goldman Sachs předpokládá, že cena americké lehké ropy WTI bude v prvním pololetí 2017 činit zhruba 55 dolarů za barel, pokud začnou američtí těžaři opět těžit více. Jaký by byl váš odhad?
Baffes: Podle nejnovějšího Výhledu pro komoditní trhy (zveřejněného v říjnu 2016), by v roce 2017 měla ropa stát v průměru 55 dolarů za barel. Ve srovnání s předešlou prognózou (zveřejněnou v červenci), který odhadoval cenu ropy pro rok 2017 na 53 dolarů za barel, to je revize směrem vzhůru. Klíčovým důvodem pro tuto revizi o 2 dolary na barel směrem nahoru bylo předpokládané zamezení růstu dodávek kvůli dohodě OPECu z 28. září. Konkrétní škrty v ropné produkci, které odsouhlasilo zasedání OPEC z 30. listopadu, a navazující jednání OPECu s nečlenskými ropnými producenty z 9. prosince potvrdily škrty, které jsme očekávali.
Patria Online: Jaké důsledky by mohly mít vyšší ceny ropy pro světovou ekonomiku?
Baffes: Původně (po kolapsu cen z roku 2014) většina ekonomů a analytiků očekávala, že nižší ceny budou mít na světovou ekonomiku pozitivní účinek. Rozsah této podpory se odhadoval na 0,5 – 0,7 procentního bodu ve formě vyššího hospodářského růstu. K takovýmto přínosům ale nicméně podle všeho nedošlo, přinejmenším v porovnání s odhady. Obdobně i většina výhod, které naopak přinášejí vyšší ceny ropy, se bude soustředit u ropných producentů, nikoli ve světové ekonomice. Magnituda předpokládaného zotavení cen je navíc mnohem menší, než byl odpovídající kolaps cen ropy z 2014.
Patria Online: Největším světovým spotřebitelem komodit je Čína. Čínští činitelé se navzdory tomu opatrně pokouší omezit nadbytečnou nabídku a kapacity, což se projevilo již loni v podpůrném vlivu na ceny uhlí. Je v tomto roce a poté nějaký prostor k dalšímu čínskému omezování přebytečné nabídky uhlí a produkce oceli?
Baffes: Samozřejmě, Čína kvůli problémům se znečištěním životního prostředí omezila produkci uhlí tím, že odstavuje uhelné provozy. Domníváme se, že dokud bude toto znečištění vnímáno jako problém, bude Čína používání uhlí omezovat. Z dlouhodobějšího hlediska by každopádně uhlí mohly nahradit jiné zdroje energií. To se odehrálo ve Spojených státech po prudkém rozvoji těžby břidličného zemního plynu na konci první dekády tohoto století, kdy tamní elektrárny začaly nahrazovat uhlí zemním plynem.
Patria Online: Obecně vzato, jak bude poptávka po komoditách v Číně v roce 2017 vypadat?
Baffes: Prognózu v současnosti připravujeme a konečné výsledky zveřejníme 24. ledna 2017.
Patria Online: Za předpokladu, že zvolený americký prezident Donald Trump splní, co slíbil, jaké komodity budou „vítězem“ jeho politických opatření, u kterých se nyní předpokládá pozitivní vliv na inflaci?
Baffes: Nová americká administrativa ještě musí nastoupit do úřadu. Komentovat její opatření by v tuto chvíli bylo předčasné.
Patria Online: U ceny zlata je možné očekávat, že s dalším zvýšením úrokových sazeb americkou centrální bankou klesne. Jaký je výhled Světové banky na rok 2017 pro trh se zlatem?
Baffes: Na vlastní prognóze v současnosti pracujeme a konečné výsledky zveřejníme opět 24. ledna 2017.
John Baffes je seniorní ekonom ve skupině perspektiv rozvoje v rámci Světové banky. V současnosti řídí Výhled pro komoditní trhy (Commodity Markets Outlook), čtvrtletně vydávanou zprávu Světové banky zaměřenou na analýzu komoditního trhu a odhady cen. John získal doktorát ze zemědělské ekonomie a ekonomie zdrojů na University of Maryland a ve Světové bance pracoval v několika divizích, například v oddělení Latinské Ameriky, Jižní Asie nebo v odděleních pro evaluaci a výzkum.
Rozhovor vedla Jana Knechtlová.
Zdrojem biografických údajů je web Světové banky.