Nesouhlas s přístupem Trumpa vůči imigrantům přinesl konec úřadující ministryni spravedlnosti USA Sally Yatesové a dopadl také na obchodování v Asii. Ministryně v pondělí nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znemožnit občanům sedmi muslimských zemí vstup na území USA, oznámila televize CNN. Trump krátce nato Yatesovou odvolal z funkce. Nový ministr spravedlnosti čeká na schválení senátem.
Yatesovou jmenoval předchozí prezident Barack Obama v roce 2015 náměstkyní ministra spravedlnosti a Trump ji po vítězství v prezidentských volbách pověřil vedením rezortu do schválení nového ministra. Úřadující ministryně v prohlášení uvedla, že si legálností Trumpova exekutivního příkazu není jista. Bílý dům reagoval oznámením, že Yatesovou v prozatímním vedení ministerstva nahradí prokurátor ze státu Virginie Dana Boente.
Podle Bílého domu Yatesová svým jednáním "zradila ministerstvo spravedlnosti". Její kompetence v oblasti ochrany hranic a ilegální imigrace jsou prý "velmi slabé". Dočasná správa rezortu potrvá jen krátce, protože nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions bude nejspíš brzy v Senátu schválen. Ministerstvo bude pod Sessionsovým řízením podle CNN Trumpův dekret "agresivně obhajovat".
Rozhodnutí nového prezidenta o omezení migrace je zatím soudně napadeno ve státech Virginie, New York, Massachusetts, Washington a Kalifornie. Demokratičtí členové amerického Senátu se v pondělí pokoušeli prosadit hlasování o zákonu, který by zrušil exekutivní příkaz Donalda Trumpa o zákazu vstupu do země občanům sedmi muslimských zemí. Hlasování o návrhu příslušného zákona ale republikáni zablokovali. Návrh zákona blokujícího Trumpovo rozhodnutí podpořilo 27 demokratických senátorů, oznámila senátorka Dianne Feinsteinová. Vyhlídky na úspěch byly ale podle agentury Reuters mizivé, protože podle senátních pravidel stačí hlas jediného zastupitele k tomu, aby hlasování zmařil. Hlasování svým nesouhlasem znemožnil republikánský senátor Tom Cotton.
Trumpovo páteční rozhodnutí odebírá po dobu 90 dnů občanům Íránu, Iráku, Somálska, Sýrie, Libye, Súdánu a Jemenu právo vstoupit na území USA. Na dobu 120 dnů také pozastavuje přijímání jakýchkoli uprchlíků a na neurčito přijímání běženců ze Sýrie.
Asijské trhy klesly
Poslední kroky a slova Donalda Trumpa jsou spojována také s výraznějším poklesem akciových trhů v Asii. Asie navázala na nejhorší seanci na Wall Street v letošním roce. Japonský index Nikkei odepsal 1,7 procenta, silnější jen proti americkému dolaru se podepsal na výkonu akcií japonských exportérů.
Japonská centrální banka ponechala v platnosti svou měnovou politiku, zvýšila ale výhled růstu ekonomiky na 1,4 % z dosavadních 1,0 % pro fiskální rok do konce března. Ve výhledu pro inflaci očekává dosažení 2 % do roku 2018.
Za zlepšením prognózy HDP podle banky stojí snadný přístup k úvěrům, stoupající export a rostoucí vládní i firemní výdaje. Banka zlepšila rovněž odhad růstu pro příští fiskální rok, a to na 1,5 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta.
"Pokud bude ekonomika v příštích měsících pokračovat v oživování, předpokládáme, že dalším krokem japonské centrální banky bude zpřísnění měnové politiky, nikoli její uvolnění," uvedl analytik Juičiro Nagai z makléřské společnosti Barclays Securities Japan.
Reuters: Trumpův migrační dekret je dílem poradce Bannona
Za kontroverzním dekretem prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje vstup do země občanům sedmi muslimských zemí, stojí prezidentský poradce Steve Bannon, řekly agentuře Reuters zdroje z amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Bannon je mnohými považován za problematického politika s rasistickými a antisemitskými názory. Spolu s Bannonem se na přípravě Trumpova dekretu podílel jeho blízký spojenec, politický poradce Bílého domu Stephen Miller. "Celou tuto operaci měli na starosti," citovala agentura vysoce postaveného ministerského úředníka.
V původním návrhu byl paragraf, který vyjímal z platnosti dekretu cizince s trvalým pobytem v USA, tedy držitele takzvaných zelených karet. Bannon ale rychle toto ustanovení zavrhl. Bílý dům podle pracovníků ministerstva pro vnitřní bezpečnost své rozhodnutí nekonzultoval s imigračními, celními ani pasovými úřady. Nikdo proto dodnes neví, jak rozhodnutí vykonávat.
Bannon vykonává funkci hlavního stratéga Bílého domu a jeho jmenování nepodléhá schvalovacímu procesu v Senátu. V prvních deseti dnech Trumpova mandátu se stále objevoval po jeho boku. Pod kontrolou má podle Reuters veškeré písemnosti Bílého domu a Národní bezpečnostní rady, jejímž členem se stal. Dokumenty, k nimž má výhrady, odesílá zpět k přepracování.
Bannon s Millerem údajně vytěsnili z rozhodování umírněného personálního šéfa Bílého domu Reince Priebuse. Politik, který chtěl působení ultrakonzervativní dvojice omezit dosazením některých liberálnějších politiků, se ocitl na druhé koleji.
Austrálie si v pondělí po Velké Británii a Kanadě vynutila výjimku z dekretu prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstoupit na území Spojených států. V Sydney to oznámil premiér Malcolm Turnbull. Nový Zéland očekává přiznání stejné výjimky v nejbližší době.
"Držitelé australských pasů budou moci cestovat do USA stejně, jako cestovali před vydáním Trumpova exekutivního příkazu," prohlásil Turnbull. "Bez ohledu na jejich rodiště i bez ohledu na to, zda mají dvojí občanství nebo jsou držiteli ještě jiného pasu, mohou do USA cestovat," řekl.
List Financial Times v pondělí napsal, že zvláštní status pro Brity, a nyní i pro Kanaďany a Australany, patrně rozhořčí ostatní západní země, které podle původních náznaků měly mít stejné výsadní postavení.
Trump prý připravuje příkaz namířený proti legálním migrantům
Americký prezident Donald Trump připravuje opatření, které má postihnout nejen nelegální přistěhovalce, ale i osoby pobývající v USA legálně, jsou-li závislé na státní pomoci, oznámila pak agentura AP s odvoláním na návrh exekutivního příkazu, který má k dispozici. Deportace má postihnout cizince, kteří jsou závislí na státních příspěvcích v nouzi. Všichni přistěhovalci musejí podle platných regulí před vstupem do USA prokázat finančníAP nezávislost. Pokud pobírají státní pomoc, měli by podle připravovaného dekretu Spojené státy opustit.
Návrh obsahuje formulaci, podle níž mají tyto osoby USA opustit "tak spěšně, jak je to možné". Žádost AP o bližší informace Bílý dům odmítl.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, CNBC, AP)