Noam Raydan z The Washington Institute for Near East Policy na Bloombergu vysvětlovala, proč se podle ní nedá reálně čekat brzký návrat k dřívějšímu fungování Hormuzského průplavu. Řada médií se věnuje nové vizi Marka Zuckerberga týkající se umělé inteligence. A France 24 spolu s dalšími poukazuje na nevítanou americkou snahu těžit ropu v Grónsku.
Grónsko těžit nechce, Američané ano
Stanice France 24 přináší informace, že Grónsko „vydalo silné varování ropné společnosti napojené na amerického prezidenta Donalda Trumpa“ poté, co společnost na ostrov dopravila těžební stroje. Firma informovala, že chce pracovat s dříve vydanými těžebními právy jedné britské společnosti, grónská vláda totiž nová práva z ekologických důvodů nevydává. Lukas Wahden z George Washington University k tomu řekl, že samotná licence není takovým problémem jako to, že společnost Greenland Energy nekoordinovala dopravu těžebních zařízení s grónskými vládními institucemi.
Je otázkou, nakolik chování „soukromé americké firmy“ poznamená již tak napjaté vztahy mezi USA a Grónskem. Expert k tomu dodal, že tato společnost má „poměrně privilegovaný přístup k zástupcům americké vlády“. Na France 24 dodali, že „Trump je Grónskem docela posedlý“. Wahden dodal, že v této souvislosti se hovoří o otázce mezinárodní bezpečnosti, tématem jsou ale i údajně velké přírodní zdroje Grónska. Trump je pak podle něj „fascinován arktickou oblastí“ a rozšíření území USA může považovat za způsob, jak zajistit své „politické dědictví“.
Na France 24 připomněli, že „jakmile americký fotbalový tým vypadl z mistrovství světa, Trump začal opět mluvit o Grónsku, což může být prostě jen náhoda.“ Wahden k tomu řekl, že to jen ukazuje, jak moc se americká politika točí kolem nálad, preferencí a osobnosti Donalda Trumpa.
Návrat ke starému Hormuzu jen tak nebude?
Noam Raydan z The Washington Institute for Near East Policy na Bloombergu uvedla, že Írán získal v Hormuzském průlivu obrovský vliv. Tohoto vlivu se jen tak nevzdá a naopak chce, aby v průlivu vznikl nový plavební řád tak, aby měl Írán pod svou kontrolou, kdo do oblasti vplouvá a kdo z ní vyplouvá. „Írán chce proměnit výhodu, kterou získal během konfliktu, ve výhodu permanentní. Nechce být součástí jakékoliv diskuse, kde by nehrál klíčovou roli, chce být dominantním hlasem.“
Raydan hovořila o tom, že staré námořní trasy vedoucí přes Hormuz jsou podle některých informací zaminované, hovoří se asi o 80 minách. Pokud by měly být odstraněny, trvalo by to delší dobu, informace o nich jsou navíc jen nepřesné. „Odhaduji, že Írán jejich odstranění nijak neusnadní, protože to by umožnilo návrat ke starým trasám. To nechce, jeho cílem je vybudovat si velký vliv v regionu,“ dodala expertka.
Bloomberg nabídl v uvedené souvislosti následující graf, který ukazuje odhady toho, jaký vliv na změny cen ropy má nabídková a poptávková strana trhu:
Zdroj: Bloomberg
Omezená nabídka hraje podle odhadů stále dominantní roli, zhruba od června ji poněkud tlumí „destrukce“ poptávky daná vyššími cenami ropy. Raydan poukázala na to, že země v regionu mají rozdílné možnosti, jak využít alternativní způsoby dopravy vytěžené ropy. Nejhůře na tom je v tomto ohledu Irák. A i kdyby válka nyní teoreticky skončila, Írán podle expertky jen tak neumožní návrat k původnímu uspořádání dopravy v Hormuzu. Zároveň platí, že „bez Hormuzu se nejde jen tak obejít“. Třeba zmíněný Irák se tak snaží domluvit se s Íránem na povolení plavby lodí s iráckou ropou.
Raydan také chladila možné nadšení z toho, že budou budovány ropovody jako náhrada lodní dopravy. Právě Irák ukazuje, jak složité projekty to jsou. Hodně se o nich v této zemi hovoří, ale konkrétní kroky zatím zaostávají.
Nové vize umělé inteligence
Mark Zuckerberg má novou vizi umělé inteligence. Podle něj by lidé měli mít v budoucnu k dispozici svou osobní superinteligenci. Argumentuje tedy pro otevřené AI modely, respektive volně dostupné nástroje umělé inteligence. „Síla technologií by měla být v rukou více lidí, ne jejich menšího počtu,“ domnívá se šéf společnosti Meta. Stanice PBS k tomu dodává, že to staví Metu proti strategii společností, jako je OpenAI, které hovoří o nutnosti mít umělou inteligenci více pod kontrolou kvůli rizikům, která sebou může nést.
Mike Isaac z The pro PBS uvedl, že otevřenost modelů a nástrojů umělé inteligence by vedla k celkově většímu počtu aplikací. Debata o otevřených a uzavřených systémech podle něj začala už s rozvojem počítačů a programů. Zejména Anthropic argumentuje nutností držet AI pod kontrolou a „v podstatě říká, že bychom měli věřit jemu a americké vládě“. Meta nyní razí opačnou cestu. Expert se přitom domnívá, že relevantní argumenty se najdou na obou stranách diskuse. Otevřené programy mohou přinášet větší rozvoj, ale také otevírají prostor pro větší zneužití. Jde tak o nalezení určité rovnováhy mezi oběma možnostmi.
Isaac si také myslí, že Zuckerberg obvykle činí to, co mu více či méně prospívá. Jeho názory tak mohou být dány jednak jeho přesvědčením, ale i tím, co je dobré pro jeho společnost. Nyní je přitom podle experta faktem, že Meta „v závodech umělé inteligence zaostává“. Společnost investovala miliardy dolarů do datových center, ale „stále prohrává se společnostmi Anthropic a OpenAI“. Posun k otevřeným modelům by tuto mezeru mohl pomoci uzavřít a motivovat více lidí, aby se při používání AI přesunuli k Zuckerbergově firmě.