Je už Čína připravena na vůdčí globální pozici?

Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa záměrně vzdávají pozice tahouna globální integrace, myslí si Caroline Freundová z Peterson Institute for International Economics. Nahradit by je mohla Čína, která je podle některých měřítek největší světovou ekonomikou. Čínský premiér Li Kche-čchiang tak nedávno například hovořil o výhodách volného obchodu a volal po pevnějších mezinárodních pravidlech. Čína také naznačila, že je otevřená nových obchodním dohodám včetně dohody s Mexikem.

Čínská snaha o vybudování Nové hedvábné stezky by mohla vést ke snížení nákladů dopravy a její dokončení by bylo stejně významné jako v případě dohody o volném obchodu. Cla jsou totiž v řadě zemí už nyní na nízkých úrovních a obchod nejvíce brzdí právě dopravní náklady. Nová dopravní infrastruktura by tak dokonce mohla spustit druhou vlnu globalizace.

Pokud ale Čína skutečně plánuje dosažení vůdčí role ve světě, musí značně postoupit na domácí frontě. Již dosáhla značného pokroku směrem k transformaci na tržní ekonomiku, už nedosahuje obrovských přebytků běžného účtu a její exporty jsou taženy zejména soukromým sektorem. V posledních letech je ale také patrné zpomalení ekonomických reforem a v některých případech i jejich úplný zvrat. Reformy státních podniků se přeměnily ve vlnu obrovských fúzí a akvizic, takže váha státem vlastněných společností v ekonomice se nesnížila. Vytváření státních gigantů není dobré ani pro čínský růst, ani pro globální obchod.

Problém je patrný zejména v odvětvích, kde se státní firmy staly hybnou silou exportů. Příkladem je výroba oceli, jejíž produkce rostla dvojcifernými čísly a dostala se na první místo ve světě. Jenže čtyři největší čínské ocelárny jsou vlastněny státem. Podobné je to ve stavebnictví, jehož útlum nyní tlačí státem vlastněné společnosti do expanze na zahraniční trhy. Zahraniční konkurence se obává státem podporovaných firem z Číny a rostou i obavy z toho, že Nová hedvábná stezka má sloužit hlavně čínskému exportu využívajícímu domácí nadbytečné kapacity.

Číně by značně prospělo, kdyby ty nejefektivnější společnosti dostávaly i nejvíce kapitálu. Nyní k němu ale má přístup zejména segment státem vlastněných firem. V soutěži s nimi je pak znevýhodněna i zahraniční konkurence. Pokud to Čína se svou vůdčí rolí v globální ekonomice myslí vážně, musí reformovat státem vlastněné společnosti. Americký prezident má o mezinárodním obchodu hodně zkreslených představ. Pravdou ale je, že čínská konkurence ve výrobě oceli a několika dalších odvětvích není férová.