Jednota Visegrádské čtyřky se rozpadá

Visegrádská skupina čelí stále větším vnitřním tlakům. Česká republika a Slovensko totiž kladou větší důraz na dobré vztahy s Německem a Francií, zatímco Maďarsko a Polsko jdou často proti Bruselu. Maďarsko, které nyní skupině předsedá, ale tvrdí, že informace o štěpení čtyřky jsou zavádějící. Nicméně během posledních měsíců došlo k několika situacím, které svědčí o tom, že Češi a Slováci tíhnou stále více k jádru EU, píše Politico.

Z Německa i Francie zaznívají signály, že po německých parlamentních volbách by měla nabrat na intenzitě snaha o další evropskou integraci. Česká republika se i proto snaží získat status pozorovatele na setkáních ministrů financí členských zemí eurozóny. Slovenský premiér Robert Fico zase před několika týdny prohlásil, že základy jeho politiky jsou blízké jádru EU, Francii a Německu. Zástupci Polska a Maďarska se v posledních letech ale opakovaně dostávají do konfliktu s Evropskou komisí a vládami jiných evropských zemí, ať už kvůli vládě práva či kvůli problému imigrace.

Poslanec Evropského parlamentu a člen hnutí ANO Petr Ježek tvrdí, že Visegrádská skupina je dobrým dlouhodobým základem pro spolupráci zemí v regionu. Zároveň má ale podle svých slov obavy z toho, že polská vláda a do určité míry i ta maďarská nejsou těmi, se kterými by měla ČR navazovat příliš úzkou spolupráci. Tomáš Kafka z českého ministerstva zahraničních věcí zase říká, že Visegrádská čtyřka není jediným pilířem, na kterém jeho země staví svou evropskou politiku. Tím je třeba i dialog s Německem či spolupráce se Slovenskem a Rakouskem.

Péter Krekó z budapešťského think tanku Political Capital Institute tvrdí, že Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński by chtěli využít Visegrádskou skupinu jako platformu pro „kulturní kontrarevoluci“ v EU. Rádi by působili jako protipól liberálním a federalistickým snahám Francie a Německa. Jenže Slovensko je členem eurozóny a Česká republika se snaží získat zmíněnou pozici pozorovatele. Tím tyto země v podstatě učinily rozhodnutí, že chtějí být součástí jádra EU. Krekó se navíc domnívá, že jednotu Visegrádské skupiny se snaží podkopat Německo, Francie i Rakousko.

Skupinu spojuje například negativní postoj vůči uprchlickým kvótám, ale slovenská vláda jej již po posledních volbách zmírnila. Západní vláda také nejedná se všemi členy čtyřky stejně. Například Emmanuel Macron se na své cestě po střední Evropě setkal se zástupci České republiky a Slovenska, Maďarsko a Polsko jen kritizoval. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski ale tvrdí, že jeho země se necítí být izolována a že Macronova slova jsou určena zejména jeho domácím voličům.