Po krátké přestávce se bankovní rada České národní banky nejspíše už na svém únorovém zasedání znovu rozhodne zvýšit svoji úrokovou sazbu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které z ČNB přicházejí. Posledním, kdo na toto téma hovořil, byl guvernér, který mluvil o minimálně dvojím navýšení sazeb ještě v letošním roce a vysoké pravděpodobnosti tohoto kroku už na únorovém zasedání. Nakonec proč ne.
Ekonomika jede na plný plyn, inflace zůstává nad cílem, ceny nemovitostí rostou nejrychleji v celé EU, na trhu práce panuje stále napjatější situace a silnější koruna – zdá se – ČNB netrápí. Centrální banka tak může pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, respektive v nalézání nového normálu, který by se podle jejích slov měl nacházet někde v blízkosti tří procent. Cesta k tomuto cíli je však ještě hodně daleká, když vezmeme v úvahu, že aktuálně je repo sazba na úrovni půl procenta a tříměsíční PRIBOR necelých 0,8 %. Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že by se mohla naplnit prognóza ČNB, která předpokládá návrat do blízkosti trojky už v závěru příštího roku.
A přesvědčené o takové rychlosti zatím nejsou ani finanční trhy, byť střední a dlouhé sazby mají za poslední rok za sebou docela solidní skok nahoru. Pokud ovšem odhodlání ČNB zůstane neměnné (a nemusí být zdaleka ani tak agresívní jako v prognóze), není růst střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb zdaleka u konce. Odhadujeme totiž, že do konce roku 2018 ČNB navýší svoji repo sazbu na 1,25 % a už v příštím roce se může dostat dokonce ke dvěma procentům. Zvlášť pokud už i ECB skončí se svojí extrémně uvolněnou politikou minimálně v tom směru, že uzavře QE a upraví svoji zápornou depozitní sazbu. Samozřejmě vše je podmíněno příznivým vývojem ekonomiky a v našem případě i kurzem koruny. Proto možná ještě zajímavější, než samotné zvýšení sazeb na únorovém zasedání ČNB, může být zveřejnění výhledu kurzu koruny, s nímž centrální banka pracuje. Od zavedení devizových intervencí totiž centrální banka kurzovou prognózu tají, takže se trhy doposud spoléhají pouze na slova o „spokojenosti“ ČNB s vývojem koruny. Přitom odchylka kurzu od prognózy i v minulosti hrála dost silnou roli při nastavování úrokových sazeb… a taky našich výhledů.
TRHY
CZK a dluhopisy
Moc včera nechybělo a koruna mohla dosáhnout nového post-exitového maxima. České měně pomáhají občas více či méně jestřábí komentáře členů bankovní rady, které připravují trhy na zvyšování úrokových sazeb. Koruna tak prozatím setrvává pod úrovní 25,40 EUR/CZK a od konce kurzových intervencí si tak připisuje vůči euru zhruba 6,5 %. Další silnější impuls pro korunu přijde nejspíše až příští týden po zveřejnění nové inflační prognózy ČNB.
Desetiletý výnos na českém dluhopisovém trhu včera opět mírně vzrostl a dostal se tak do blízkosti maxim z minulého týdne. Ministerstvo financí včera informovalo trh o nových emisích dluhopisů, které plánuje umístit na trhu v únoru. Má jít o bondy se splatností od tří do dvanácti let v celkovém objemu do 23 mld. korun. Je to o něco více než v lednu, kdy chtělo MF umístit papíry za 19 mld., nicméně se mu podařilo získat jen zhruba 13 mld. To o přehnaném zájmu investorů o delší bondy pří daných výnosech příliš moc nesvědčí.
Zahraniční forex
Americký Senát sice schválil dočasné prodloužení financování federální vlády, které bylo z pohledu běžných výdajů zastaveno v sobotu, ale hrozba opětovného “shutdownu” se rýsuje již v horizontu tří týdnů, takže dolar z této zprávy nic nezískal. Rozpačitě pak působí zpráva o uvalení cel na myčky a solární panely ze strany Trumpovy administrativy. Zdražení dovozů postihne především asijské dovozce z Číny a Jižní Koreji, přičemž se dají očekávat odvetná opatření a spory uvnitř Světové obchodní organizace (WTO).
Dnes, stejně jako zítra a ve čtvrtek budou ve hře indexy podnikatelských nálad z Německa (ZEW, PMI a Ifo), ale trh se nebude pouštět do žádných větších akcí před zasedáním ECB ve čtvrtek odpoledne.
Ropa
Cena ropy Brent mírně roste nad 69 USD/barel, severoamerická WTI atakuje hranici 64 USD/barel. Pozornost investorů se na chvíli opět stočila k poptávkové straně trhu, neboť svůj výhled na globální hospodářský růst zveřejnil IMF. V tomto roce by dle Fondu měl růst dosáhnout solidních 3,9 %, což bude nadále stimulovat spotřebu ropy a ropných produktů. Koneckonců, na silném růstu poptávky se shodují také všechny tři významné energetické agentury (IEA, EIA a OPEC).
Kde se tyto organizace naopak rozcházejí, je výhled na nabídkovou stranu trhu s ropou. A právě ta zdá se bude v tomto roce rozhodující, přičemž hlavní pozornost směřuje do USA, které by dle IEA měly již v průběhu tohoto roku převzít pozici největšího producenta surové ropy. Naplňování tohoto scénáře nám budou postupně odhalovat týdenní data o produkci od EIA, dnes nás zatím čeká jejich předskokan API a stav zásob.