V Německu probíhají po celé zemi masivní fiskální transfery a podobně tomu je v celé řadě dalších zemí. O vytvoření unie transferů se navíc stále více hovoří i v EU. Ekonomové Marcel , Tobias Seidel, Jens Südekum se v této souvislosti na stránkách VoxEU ptají, jak by vlastně Německo vypadalo bez transferů.
Henkel a jeho kolegové tvrdí, že objem transferů je v Německu extrémně vysoký a regiony, které z nich těží, si díky nim mohou užívat „více veřejných statků, než by si jinak mohly dovolit“. Právě to je cílem celé politiky transferů – snížit rozdíly v ekonomické situaci jednotlivých částí země. Otázkou ovšem je, jakou cenu za to daná země platí.
Přesun zdrojů z bohatých do chudších oblastí může ovlivňovat rozhodování firem a lidí o tom, kde budou podnikat a pracovat. Projevit se to může i tím, že zdroje zůstanou v oblastech s nižší produktivitou či ve vzdálených destinacích, které zvyšují dopravní náklady. Takové efekty mohou mít negativní dopad na celkovou ekonomickou aktivitu. Na druhou stranu mohou pozitivně působit externality, jako je snížení dopravní zácpy v regionech a městech s vyššími příjmy, či jejich menší hustota zalidnění.
Ekonomové se ve snaze poskytnout přesnější odpovědi pokusili modelovat vývoj v případě, že by došlo k eliminaci transferů v Německu, a jejich modely ukázaly následující: Došlo by k velké migrační vlně z regionů, které byly příjemci transferů, do těch, které jim platily. Některá města na východě by ztratila téměř čtvrtinu svých obyvatel, města jako Mnichov či Frankfurt by se naopak znatelně zvětšila. Místo pobytu by změnilo asi 3,2 milionu Němců, což je přibližně třicetkrát více než běžná roční migrace v rámci země.
Po této migrační vlně by se zvýšila celková produktivita, protože více zdrojů by se přesunulo do produktivnějších regionů. HDP by se díky tomu zvýšil o 3,7 %, produktivita práce by vzrostla o 5,8 %. Podle modelů tedy fiskální transfery udržují ekonomickou aktivitu v chudších oblastech, ale tím skutečně snižují celkovou produktivitu a ekonomickou aktivitu. Pokud se ale vezme v úvahu celkový blahobyt země, konečný efekt již není podle ekonomů tak zřejmý. Jednou z příčin je to, že „ty nejproduktivnější regiony jsou již ze sociálního hlediska příliš veliké“ a to samé platí o jejich hustotě zalidnění, která sebou přináší řadu negativních jevů.
Zdroj: VoxEU