Americký prezident vypověděl jadernou dohodu s Íránem a Der Spiegel tvrdí, že tento krok by teoreticky měl sjednotit evropské země. Jenže realita je jiná: Německá kancléřka Angela Merkelová a její tým se vůči Trumpovi snaží o vstřícný a smířlivý postoj, což se ale nelíbí Bruselu. Roste kritika i doma v Berlíně.
Německý ministr hospodářství Peter Altmaier je obvykle značně proevropský. Minulý týden se ale postavil proti plánu Evropské komise uhradit evropským firmám škody, které jim způsobí americké sankce vůči Íránu. Ministr také řekl, že „není žádný právní nástroj, jak vyjednat pro německé firmy výjimku a chránit je proti rozhodnutí Američanů“. A varoval před „ukvapenými návrhy“. V Bruselu mu ale podle Spiegelu nikdo nenaslouchal. Namísto toho byly hned připravovány kroky, před kterými přímo varoval.
Evropská komise nakonec ohlásila, že je připravena chránit evropské společnosti před dopadem amerických sankcí. Taková reakce není přesně tím, o co se snažili Němci, a zejména Merkelová. Šlo o odpověď, kterou prosazoval Emmanuel Macron, který podle Spiegelu nyní EU fakticky vede. Byl to totiž právě on, kdo tlačil na ostatní v době, kdy Německo nechtělo jít proti Trumpovi. Podobné rozdíly v přístupu Německa a Francie k transatlantickému partnerství jsou navíc podle Spiegelu patrné již delší dobu. Obě země se snaží najít odpověď na věčnou otázku: Jak reagovat na něčí tlak? Je lepší snaha o usmíření, nebo takový postup jen protistranu motivuje k ještě většímu nátlaku?
Tento problém byl v minulosti relevantní zejména ve vztahu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, dnes se ale stále jasněji rýsuje u amerického prezidenta Trumpa. Ten totiž s oblibou používá taktiku maximálního tlaku, a výjimku nečiní ani u spojenců v Evropě. Podle některých názorů spolu nyní úzce souvisí obchodní spory mezi USA a EU na straně jedné, a právě spor ohledně sankcí vůči Íránu na straně druhé. Podle některých názorů je totiž Trump ochoten upustit od vysokých cel na evropskou ocel a hliník v případě, že mu Evropa ustoupí u Íránu.
Taková situace by fakticky znamenala, že pokud Evropa Trumpovi v případě Íránu nevyhoví, hrozí jí obchodní válka s USA. Prezident Evropské komise Donald Tusk to komentoval slovy: „S takovými přáteli nepotřebujeme nepřátele.“ EU by každopádně měla mít jednotný postoj, ovšem Němci nejsou podle dosavadních signálů za prosazení dohody s Íránem ochotni příliš bojovat. Naopak Paříž je na konfrontaci připravena. Berlín tak tvrdí, že nejde nic dělat, pro Paříž jsou kroky Američanů „nepřijatelné“ a Spojené státy se podle ní nemohou chovat jako „globální policie“.
Podle Spiegelu by evropské kroky zaměřené na ochranu před americkými sankcemi byly víceméně symbolického rázu a ukazovaly by hlavně to, že EU nebude ve všem souhlasit. K tomu „reformní síly v Teheránu také potřebují signál, který by bránil zastáncům tvrdé linie vypovědět jadernou smlouvu.“
Zdroj: Der Spiegel