Šéf německé Bundesbanky varuje před vytvořením nového krizového fondu eurozóny. Žhavý kandidát na post nového šéfa ECB se tak opět názorově rozchází s dnešním prezidentem centrální banky Mariem Draghim, který plány společného sdílení rozpočtových rizik podporuje. Co Jensi Weidmannovi vadí? Především to, že členské státy chtějí převést na Brusel pouze zodpovědnost za častokrát nezodpovědná rozpočtová rozhodnutí národních vlád. Rozpočtové pravomoci (v zásadních výdajových otázkách) nikam převádět nechtějí. Ostatně již dnes má Evropská komise problémy pravidla svazující rozpočtovou suverenitu národních států vymáhat. V takovém systému může nový krizový fond eurozóny jednoduše podpořit “nezodpovědnost” a odvést národní vlády od potřebných reforem.
Obavy jsou zvlášť oprávněné při pohledu do Itálie, kde nový premiér Giuseppe Conte načrtl program, ve kterém nechybí velice nákladné plány na zavedení univerzálního příjmu a rovné daně. Ty by mohly italské veřejné finance z pohodlných primárních přebytků srazit do výrazných deficitů.
Je však otázkou, zda skeptický postoj řady německých politiků a ekonomů a varování před nárůstem nezodpovědnosti nakonec nezůstane v izolaci. Francie se netají plány na větší posílení společného rozpočtu. Itálie sice nenechá na EU “nit suchou”, společný krizový fond ale jenom zapadá do jejich rozpočtově nezodpovědných plánů. A nový španělský socialistický premiér hovoří o tom, že bude v reformě eurozóny více na straně Francie než Německa…
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna znovu posílila a posunula se do blízkosti 25,60 EUR/CZK. Hlavním důvodem kromě silných domácích čísel a klidnější nálady na globálních trzích byly komentáře z ČNB. Po Mojmíru Hamplovi se ve prospěch rychlejšího růstu sazeb vyjádřil v prostředí rychlých mezd a slabé koruny i guvernér Rusnok. Koruna se dnes může pokusit své zisky ještě rozšířit, ale s blížícím se zasedáním Fedu a ECB se může ve finále zhoršovat nálada na globálních trzích…, to může koruně brát vítr z plachet.
Zahraniční forex
Italské dluhopisy se včera dostávaly pod tlak už ráno a jejich ztráty během dne výrazně narostly. Desetiletý výnos stoupl o 20 bazických bodů. Negativní vývoj se odehrával také na dluhopisech na periferii eurozóny.
Euro nakonec neodolalo a vůči dolaru oslabilo. Libra včera rostla a část zisků si dokázala podržet. Slušně se vedlo i středoevropským měnám.
Ropa
Růstový potenciál ropy je nadále limitován očekávaným zvýšením produkce států OPEC+, což ve výsledku drží cenu Brentu lehce nad 75 USD/barel. Nejnověji se do hry zapojily i Spojené státy, které neoficiálními kanály požádaly kartel o zvýšení produkce na jeho červnovém zasedání. Takový krok se z historického pohledu jeví značně nestandardně, na druhou stranu, co je u Trumpova prezidentování standardního…
Americký prezident sleduje jediný cíl, a to levnější pohonné hmoty pro domácí spotřebitele před blížícími se volbami. Ač by někteří ještě před měsícem mohli pochybovat o jeho schopnostech přesvědčit kartel OPEC, jeho tlak (i skrze tweety) výraznou měrou přispěl k diskuzi o rozvolňování těžebních limitů. Při pohledu na tvrdý přístup USA vůči Íránu – úhlavnímu rivalovi lídra OPECu Saúdské Arábie – se navíc možnost “něco za něco” nezdá úplně nereálná.
Akcie
Včerejší vývoj v zámoří byl nadmíru klidný. Index S&P 500 se pohyboval v úzkém koridoru do 3 desetin procenta pohybu a zakončil obchodování na hodnotě 2749 bodů (+0,1 %). S dobrými výsledky retailových prodejů se nejvíce dařilo společnosti Macy’s, která přidala 7,8 %. Série nárůstů pokračuje i na akciích Snap, které včera připsaly 4,9 % a od 30.5. již 22,5 %. Valeant Pharmaceuticals rostl o 7,2 %. O něco více než index S&P500 se pohnul technologický index Nasdaq, ale ani zde nejsme svědky žádného většího vzruchu (připsal 0,4 %). Mezitím co index Dow Jones nakonec sice oslabil, ale o pouhých 13,2 bodů a zakončil tak obchodní seanci prakticky na nule.