Aktualizováno Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily meziměsíčně o 0,5 %, tedy výrazně více, než čekal trh i centrální banka. Rychlejší vzestup obstaralo zdražení potravin, další růst nákladů na bydlení a pohonných hmot. Meziroční inflace se v důsledku svižného květnového zvýšení cen dostala na 2,2 % a byla tak o tři desetiny procentního bodu nad aktuální prognózou centrální banky.
Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se po tříměsíční pauze opět dostává nad cíl ČNB v důsledku rychlejšího zdražování potravin a pohonných hmot reagujících na nedávné zdražení ropy na světových trzích, jejich negativní efekt navíc umocnilo oslabení koruny vůči americkému dolaru. Ovšem hlavním inflačním faktorem podle očekávání zůstává zdražující bydlení (včetně energií), které přispívá k současné inflaci téměř z jedné třetiny. To, co v inflaci zatím příliš vidět není, jsou rychle rostoucí mzdy. Je to však jen otázkou času a nebude to vlastně už ani tak dlouho trvat.
V nejbližších měsících se inflace udrží nad dvouprocentním cílem, a může proto z pohledu ČNB vedle slabé koruny zafungovat jako argument pro dřívější zvýšení úrokových sazeb. Nakonec pokud si shrneme dosavadní vývoj ve srovnání s prognózou, tak z hlavních ukazatelů zaostal pouze HDP (v prvním čtvrtletí), mzdy byly v podstatě v souladu s očekáváním, pouze inflace nyní přestřelila (i díky PHM a volatilním potravinám, které jsou mimo vliv centrální banky) a koruna zůstává výrazně slabší, než prognózovala ČNB.
Argumenty pro dřívější růst sazeb lze proto docela snadno najít. Je jen otázkou, zda ČNB bude chtít reagovat rychle, nebo si počká až na novou prognózu, kterou bude mít k dispozici v srpnu. Hlasy pro dřívější růst sazeb se nepochybně najdou už na červnovém zasedání, kdy už možná budou známy i záměry ECB ohledně konce QE, nicméně taktiku odhalí nejspíše už brzy komentáře centrálních bankéřů. Prozatím dáváme o trochu větší šanci srpnu.