Již pozítří startuje v Rusku mistrovství světa ve fotbale, nejsledovanější sportovní událost na planetě, která po následující měsíc přitáhne pozornost více než 3 miliard diváků. Pro hostitelskou zemi se přitom bude po zimních olympijských hrách v Soči jednat již o druhou sportovní mega-akci v rozmezí pěti let. Ač tentokrát vyráží sborná do boje jakožto outsider turnaje bez výraznějších sportovních ambicí, hospodářské ambice Rusku rozhodně nechybějí.
Staronový ruský prezident Putin při svém inauguračním projevu oznámil nesmělý cíl dostat zemi do roku 2024 mezi pět největších ekonomik na světě (aktuálně je dvanáctá). K tomu, aby Rusko předběhlo země jako Jižní Korea, Velká Británie či Indie, nicméně dojde jen stěží bez zásadní transformace celého hospodářského modelu země. Koneckonců modelu, jehož problémy jsou nikoli nepodobné těm, se kterými se potýká ruský fotbal, tj. nadměrná role státu, nedostatek (zahraniční) konkurence a závislost na příjmech z těžby ropy a plynu (více než třetina státního rozpočtu).
Posledně zmíněný bod je přitom klíčový. Zatímco v roce 2014 odstartoval kolaps cen (umocněný západními sankcemi v reakci na anexi Krymu) propad ruské ekonomiky, v současnosti naopak Rusko z rostoucích cen ropy - meziročně o 70 % - profituje. Ty společně se silnější externí pozicí jsou důvodem, proč další kolo amerických sankcí uvalených v dubnu zdaleka nebolelo ekonomiku tolik jako před čtyřmi lety. Rusku se tak v tomto ohledu vyplatila dohoda s kartelem OPEC, v rámci níž členské země od ledna 2017 tlumí těžbu přibližně o dvě procenta globální produkce.
A právě budoucnost této dohody přijde na přetřes úvodní hrací den celého mistrovství. Zatímco totiž budou na hřišti svádět bitvu výběry domácího Ruska a Saúdské Arábie, v zákulisí budou hlavní představitelé obou zemí debatovat o společném postupu na klíčovém jednání OPEC+ 22.-23.6. ve Vídni, které udá směr dalšího vývoje ropného trhu. Ač tak z pohledu fotbalového fanouška zřejmě nepůjde o zápas z nejatraktivnějších, v zákulisí se nakonec mohou upéct věci více než zajímavé…
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna včera v reakci na silnější inflační čísla konečně zpevnila a posunula se z okolí 25,80 do blízkosti 25,60 EUR/CZK. Je však otázkou, jak se, podobně jako ostatní středoevropské měny, vypořádá se zasedáním Fedu a ECB. Především úvahy nad koncem QE v eurozóně nemusí být pro středoevropský region ničím příjemným.
Zahraniční forex
Přestože světová média okupovaly titulky ze setkání amerického prezidenta Trumpa se severokorejským diktátorem Kimem, tak eurodolarový trh to nechává celkem v klidu. Eurodolar se totiž připravuje na klíčová zasedání Fedu a ECB.
Posledním důležitým číslem před zasedáním FOMC bude dnes odpoledne zveřejněná americká míra inflace za květen. Ta by měla být poměrně vysoká a mohla by přiživit očekávání, že zítřejší zasedání Fedu vyzní jestřábím dojmem. To by mělo být pro dolar plus.
Ve střední Evropě se nedaří forintu, který ztrácí nejen proti euru, ale zaostává i za ostatními měnami v regionu. Forint trápí politika MNB, která jde zjevně proti globálnímu proudu (zpřísňování), a zůstává velmi uvolněná.
Ropa
Cena ropy Brent se drží pevně přikována nad hranicí 76 USD/barel. Pozitivní vývoj schůzky amerického prezidenta Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una ji tak prozatím nechává chladnou, neboť daleko zásadnějšího bude pro další vývoj na ropném trhu blížící se zasedání OPEC+. K tomu by se dnes mohly vyjádřit pravidelné měsíční analýzy ropného trhu, a to jak z dílny EIA, tak OPECu.