Napětí na českém trhu práce je čím dál větší, jak už ostatně každý měsíc naznačují statistiky nezaměstnanosti i volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesá a vlastně je už nejnižší v historii samostatné ČR a vlastně i ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU. Podle domácích statistik jsou nyní tři procenta lidí bez práce, nicméně pokud se podíváme na srovnatelná data za celou Unii, tak míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 2,2 %. Lidí, kteří si aktivně hledají práci a jsou do ní schopni (či ochotni) nastoupit během dvou týdnů, je výrazně méně, než naznačují data z úřadů práce. Pak nám vychází, že vlastně na jedno volné pracovní místo nepřipadá jeden nezaměstnaný, ale že jeden člověk bez práce si může (v průměru) vybírat hned ze dvou volných míst. A těch je aktuálně něco přes 280 tisíc, tedy pokud budeme brát v úvahu údaje pouze tak, jak jsou uvedena ve statistikách úřadů práce.
Volných míst je rekordní počet, a to jak v absolutním vyjádření, tak i v tom relativním. Právě včera Eurostat zveřejnil svoji pravidelnou dávku dat zaměřenou na volná místa napříč EU, ze kterých vyplývá, že míra volných míst byla v prvním čtvrtletí v ČR opět nejvyšší. Jde o poměr počtu neobsazených míst k celkovému počtu zaměstnaných a volných míst. Vlastně něco jako obrácená míra nezaměstnanosti. Na nejnovějších číslech není zajímavé jen to, že se tato míra soustavně zvyšuje nebo že je nejvyšší v historii nebo ve srovnání s EU. Zajímavé jsou totiž i výsledky za jednotlivá odvětví. Největší poměr neobsazených míst je – poněkud možná překvapivě – v administrativě (více než 20 %). Hned poté následuje realitní trh a stavebnictví. Na opačném konci řebříčku je energetika a školství, kde se nenabízí ani jedno celé procento. Ve zpracovatelském průmyslu, kde je mimochodem zaměstnáno nejvíce lidí, vzrostla míra volných míst 4,8 %. A tento výsledek vlastně už jen zapadá do obrázku, který vychází z průzkumů mezi firmami. A sice, nedostatek lidí se stává čím dál větší překážkou pro další růst, a to nejenom průmyslu. Je to vlastně největší současná bariéra české ekonomiky, nad níž lze možná na chvíli vyzrát dovozem zahraničních pracovníků, nicméně dlouhodobým řešením mohou být jen investice.
CZK a dluhopisy
Ani jestřábí rétorika ČNB jak se zdá zatím na korunu nezabírá. Zatímco centrální bankéři hovoří o možnosti brzkého zvyšování sazeb, koruna si jejich slova nevzala nijak k srdci a po vzoru ostatních měn v regionu oslabovala. Přiblížila se tak opět k hranici 25,80 EUR/CZK, což je přece jen dost daleko od průměru vymodelovaného centrální bankou pro druhé čtvrtletí (25,20). O to více proto platí, že čím slabší je koruna, tím pravděpodobnější je zvýšení úrokových sazeb ČNB. Do zasedání zbývá něco přes týden, a tak centrální bankéři mají ještě dva dny na případné „usměrnění“ tržního vývoje rázným komentářem.
Zahraniční forex
Euro včera lehce zpevnilo, když trhy zjistily, že se německá politická krize dále nehrotí. Kancléřka Merkelová (CDU) dostala od své sesterské strany dva týdny, aby pořešila uprchlickou krizi s ostatními státy EU. Dolar se naopak dostal pod globální tlak v důsledku strachu z obchodních válek. Toto téma dominuje aktuálně globálním finančním médiím, neboť americký prezident Trump, poté co USA uvalily cla na Čínu v hodnotě 50 mld. dolarů, pohrozil dalšími cly ve výši 200 mld. USD. Čína samozřejmě kontrovala tím, že se dostaví odveta. Výsledkem je nejen tlak na delší americké úrokové sazby (a tím i dolar), ale také na všechna rizikovější aktiva jako třeba měny z emerging markets.
Prodejní tlak se týká i maďarského forintu a to již delší dobu. Trh totiž znervózňuje velmi uvolněná a celkově dost nestandardní politika MNB, která jde stále proti proudu postupného utahování měnových šroubů ve světě. Dnes bude mít MNB na stole novou prognózu, z níž může vypadnout, že inflace dosáhne 3% cíle již na konci tohoto roku. To by mohlo vést k tomu, že komentář MNB bude tentokrát méně holubičí. Zda to bude forintu stačit k tomu, aby posílil, je otázkou. Důležité úrovně leží pro EUR/HUF na 324,50, resp. nad 328, kde se nachází historické maximum.
Ropa
Ropě se podařilo zastavit propad a během odpoledního obchodování dokonce část předchozích ztrát umazala. Cenou hýbe jak jinak než blížící se zasedání OPEC+, respektive zákulisní zprávy o množství produkce, které by kartel měl vrátit zpět na trh. Poslední číslo hovoří o 300-600 tis. barelů denně, což by bylo méně, než dávaly tušit předchozí odhady. Na druhou stranu, ropní medvědi nemusí propadat skepsi, neboť v současné napjaté atmosféře budou vzduchem létat různé cifry (zvyšující volatilitu cen), důležité však bude finální číslo vyřčené na sobotním jednání.
Akcie
Vyhrocená situace kolem obchodní války mezi USA a Čínou zanechala svou stopu i na burzách v zámoří. Hlavní akciové indexy včera ve vleku událostí uzavřely v červených číslech, ovšem v úvodu obchodování byly indexy ve výraznějším poklesu než v samotném závěru. Odpor kladl pouze technologický Nasdaq, kterému se podařilo ukončit obchodování na zelené nule. Zbylé dva indexy odepsaly několik desetin, Dow Jones (-0,4 %) a širší index S&P 500 (-0,2 %). Nejlépe se dařilo energetickému sektoru díky znatelnému růstu cen ropy (Exxon Mobile +0,2 %, Chevron +1,6 %). Naopak nejvíce stahoval hlavní indexy telekomunikační sektor (AT&T -2,9 %, Verizon -1,25 %). Nedařilo se ani spotřebnímu zboží (Coca Cola -1,3 %) a farmaciím (Abbvie -1,1 %, Valeant Pharmaceuticals -12,4 %). Za zmínku stojí další růst akcií společnosti Tesla (+3,5 %) navzdory spíše negativním zprávám. Tesla se dostává na dostřel svým historickým maximům (včera uzavřela na úrovni 370,83 USD/akcii).