Ve světě…: Asie si dá eurozónu k snídani: Ekonomové z Natixisu jsou znepokojeni růstem ekonomické moci Číny a dalších asijských zemí. Dochází dokonce k názoru, že „je těžké si představit, jak by se Evropa mohla vyhnout tomu, aby byla pohlcena Asií. Tedy aby jí Asie ekonomicky nedominovala“. Co je příčinou této skepse? Natixis uvádí hned několik hlavních bodů. Na prvním místě je „dnes již porovnatelná pracovní síla a pracovní dovednosti a vzdělání v Asii na straně jedné a v eurozóně na straně druhé“. Asie se navíc očividně snaží posílit v oblasti inovací a posunout se vzhůru v řetězci přidané hodnoty. A také již dává na výzkum a vývoj více prostředků, než eurozóna. V neposlední řadě pak v její prospěch hrají i nižší výrobní náklady.
Kryptoměnová ekopohroma: Ekonom Tim Taylor si všímá nové zprávy BIS, která se mimo jiné zaměřuje i na kryptoměny a spotřebu energie spojenou s jejich těžbou a používáním. Ve zprávě se tvrdí, že těžební centra mají počítačovou sílu porovnatelnou s miliony osobních počítačů a jejich celková spotřeba energie odpovídá spotřebě středně velkých ekonomik typu Švýcarska – viz následující graf. „Řečeno úplně nejjednodušším jazykem, snaha o získání decentralizované měny se rychle stala environmentální pohromou," komentuje tento vývoj Taylor.
Kupujte a Google, prospěje jim regulace: CNBC si všímá nových analýz společnosti Instinet, která začala pokrývat akcie a Alphabetu. V nich tvrdí, že těmto internetovým a technologickým gigantům nakonec prospěje regulace. Ta by totiž měla v konečném důsledku doléhat zejména na menší technologické firmy, které „mají méně zdrojů na to, aby uspokojily požadavky regulátorů“.
Nomura Instinet svou tezi zakládá na vývoji v bankovním sektoru po schválení zákona nazývaného Dodd-Frank. V jeho důsledku podle společnosti došlo k poklesu počtu nově vznikajících bank a regulace tak nakonec posílila bariéry vstupu do finančního odvětví a omezila konkurenci. K něčemu podobnému pak prý může dojít i v technologiích a regulace by i zde mohla v konečném důsledku snížit konkurenční tlak na největší firmy v odvětví.
Nomura Instinet také zahájila pokrývání akcií Twitteru, u něj ale doporučuje omezování pozic. Firma totiž podle názoru analytiků Nomury bude vykazovat zisky pod očekávanými čísly. „Vnímáme jako stabilní a extrémně hodnotnou platformu s dlouhodobou strategickou hodnotou. Nicméně ohledně očekávaných výsledků pro rok 2019 vidíme rizika. Pokud k tomu přidáme předchozí posilování ceny akcie a její valuace, docházíme k názoru, že dojde ke korekci“, píší analytici Instinet.
Jiného názoru je například , jehož experti se zaměřují zejména současné obavy spojené s uzavíráním falešných účtů. O něm před několika dny informoval Washington Post a podle jeho informací došlo v květnu a červnu k uzavření 70 milionů účtů. Stejným tempem by mělo pokračovat i tento měsíc. tvrdí, že kolem těchto čísel ale panuje celkové zmatení, včetně jejich dopadu na finanční výsledky Twitteru. Výsledkem je přehnaný pesimismus a prodeje akcií, které ale nemají reálný fundamentální základ. V delším období by pak uzavírání pochybných účtů mělo Twitteru dokonce pomoci, protože „je kritické pro zdraví nabízených služeb a přiláká více uživatelů“.
Ropa na 70 dolarech: tvrdí, že ropní býci nyní podceňují volné kapacity Saúdské Arábie a dalších významných vývozců černého zlata. Podle banky se tak budou ceny ropy Brent v následujících měsících pohybovat jen kolem 73 dolarů za barel. Stáhnou se tak ze současných úrovní, protože na trh dorazí více ropy. Saúdové a další země totiž vyslyší požadavky amerického prezidenta na kompenzaci očekávaného poklesu exportů z Iránu vyvolaného novými sankcemi.
Podle banky se nedá spoléhat ani na spekulace, že Saúdská Arábie a Rusko se snaží o udržení cen ropy na úrovni 80 dolarů za barel, protože Saúdové dají spíše přednost zachování přátelských vazeb s americkou vládou. Banka konkrétně míní, že „Saúdové nechtějí zklamat americké politiky a ztratit jejich důvěru. Trump dal totiž jasně najevo, že není s vysokými cenami ropy spokojen“. Saúdská Arábie tak podle banky začne vyvážet více černého zlata hlavně do Spojených států a pomůže tak k obnově tamních zásob.
Vlády po celém světě navíc „sáhnou do svých rezerv“ a Američané by také mohli poskytnout více času Číně a Indii, aby redukovaly své nákupy ropy od Iránu. Cílem Američanů je sice podle oficiálních prohlášení snížení těchto nákupů na nulu. Nicméně se spekuluje o tom, že tento cíl by mohl být uvolněn v případě, že před podzimními volbami v USA stoupnou ceny ropy na příliš vysoké úrovně.
… a u nás doma
Stárneme: Eurostat tento týden nabízí grafiku, která porovnává věkový profil populace jednotlivých Evropských zemí s profilem očekávaným v budoucnu. Uvedený graf konkrétně srovnává současný stav v ČR se stavem očekávaným v roce 2080. Z něj je zřejmé, že by mělo docházet k poklesu populace v produktivním věku, zatímco se znatelně zvyšuje počet lidí ve vyšších věkových skupinách. Nejpočetnější skupinou by pak u nás za zhruba šedesát let měly být ženy starší 85 let.
Česká republika
Druhý graf přináší stejné srovnání pro celou EU. Z něj je zřejmé, že naše země rozhodně není v Evropě žádnou výjimkou a naopak zapadá do celkového trendu.
Fiskální amatérství: Ihned.cz přináší rozhovor s ekonomem Ondřejem Schneiderem, který pracuje pro Institute of International Finance ve Washingtonu a mimo jiné pracoval i pro Patria Finance. Schneider tvrdí, že naše fiskální politika „jede na automat, prostě si řekli, že deficit bude 50 miliard, aniž by o tom přemýšleli”. Česká vláda podle něj dává příliš mnoho peněz na spotřebu a málo investuje, strategické řízení fiskální politiky prakticky neexistuje. Vláda také „promrhává prostor pro normalizaci fiskální politiky“.
Ekonom se také domnívá, že Česká republika chybuje, když svůj pracovní trh příliš uzavírá pracovníkům ze zahraničí. Ekonomice to podle něj dlouhodobě neprospěje, protože tím přichází o velký potenciál, i proto, že „nové pohledy dělají ekonomiku heterogennější, a tím pádem i flexibilnější”.
„Centrální banka má podle mě oprávněnou snahu dostat sazby na nějakou normální úroveň, aby získala do budoucna manévrovací prostor… přece jen ekonomika je přehřátá, roste se svým potenciálem, takže určité zbrzdění je na místě. Pak se ale ještě nabízí otázka, zda se má brzdění dělat měnovou politikou, nebo fiskální politikou. A nemám pocit, že tam dochází k nějaké koordinaci mezi ČNB a vládou“, poukazuje Schneider.