Těm, co se stále ještě snaží přijít na to, co všechno patří do fintechu, se omlouváme za tento update z Číny, světového lídra v propojování financí a technologií. Fintech už je passé, v kurzu je totiž „techfin“. Toto slovo zavedl Jack Ma, předseda online gigantu Alibaba, který mimo jiné 10. září ohlásil, že za rok odstoupí. Nejde o pouhou sémantiku, ale o způsob, jakým se čínští fintech obři mění a vyvíjejí. Těmto firmám, které vzrušují investory, děsí banky a přitahují zástupy, se totiž regulátoři snaží přistřihnout křidélka.
Poli čínského fintechu dominují dva hráči: Ant Financial, odnož Alibaby, a Tencent, známý svou sociální sítí WeChat. Odhaduje se, že Ant má hodnotu 150 miliard dolarů, pouze o něco menší než , čímž se dostává mezi nejhodnotnější finanční firmy světa. Finanční služby Tencentu jsou zabaleny uvnitř Tencent Holdings, který má tržní kapitalizaci 400 miliard dolarů. A pokud zůstane neregulovaný, poroste mnohem více. Čínská vláda se teď musí rozhodnout, zda jejich růst zpomalit.
Podobný začátek, mocný rozmach
Obě firmy začaly platbami. Ant vychází z Alipay, který byl vytvořen v roce 2004 k usnadnění online nákupů. Tenpay byl spuštěn v roce 2005 pro online chat Tencentu QQ a později jej našroubovali na WeChat. Obě firmy zažily boom propojením mobilních aplikací s off-line platbami. Téměř všichni obchodníci v Číně, od pouličních zelinářů až po kavárny, kde mohou zákazníci krmit domácí mazlíčky, poskytují QR kódy, které lze pro platbu pouze naskenovat mobilním telefonem. Podle konzultační firmy iResearch dosáhly loni mobilní transakce v Číně hodnoty skoro 120 bilionů jüanů, stokrát více než v roce 2013 – a více než všechny světové transakce Visy a dohromady.
V této chvíli má Alipay 54 % trhu mobilních plateb a Tenpay 40 %. Ale Steven Zhu z Pacific Epoch, výzkumné firmy, odhaduje, že během pěti let se Tenpay ještě vytáhne. Jeho hlavní výhodou je, že WeChat, hlavní vstupní bod pro používání Tenpay, má více než miliardu aktivních uživatelů. Alipay měl v roce 2017 asi 520 milionů aktivních uživatelů v Číně. Na straně Alipay zase stojí fakt, že na něm lidé utrácejí více a že v zahraničí zažívá rychlý rozmach. Už teď spolupracuje s více než 250 finančními firmami v zahraničí, takže jej mohou využívat i čínští turisté.
Ale Ant i Tencent mnohem více zajímají uživatelé jiných finančních služeb než pouze samotných plateb. Jakmile je uživatel na jedné z jejich platforem, jsou jim dostupné podílové fondy, pojišťovací produkty a virtuální kredit pouhým ťuknutím na displej telefonu. Online banky, které se specializují na malé půjčky, jsou jen několik kliků na dosah. Rozsah těchto aktivit je dechberoucí. Alipay rozjel v roce 2013 Jü‘e Pao („zbylý poklad“), který svým zákazníkům poskytne malý výnos z jejich zbylé hotovosti. Do června spravoval aktiva za asi 210 miliard dolarů, čímž se stal největším světovým fondem na peněžním trhu.
Trnem v oku bank
Je jednoduché vidět, proč velké banky chtějí generátory fintechu omezovat. „Pokud se banky nezmění, pak my změníme banky,“ řekl v roce 2008 Ma. Někteří bankéři se mu vysmáli, dnes už se ale nesmějí. Kapronasia, výzkumná firma, odhaduje, že fintech firmy si k roku 2020 ukrojí 40 % čínských poplatků za potenciální platby kartou, což pro banky představuje roční ztrátu asi 60 miliard dolarů. Vstupní krok fintech firem do retailového bankovnictví je ještě znepokojivější. „To je pro banky nejziskovější sektor,“ říká Linda Sun-Mattison z Bernstein Research. „Nechtějí se zastavit na komerčních klientech s nízkými maržemi.“
Regulátoři jsou v rozpolcení. Tím, že fintech duo zjednodušuje utrácení, navyšuje i spotřebu. Ta byla jako podíl čínského HDP dlouhodobě příliš nízká. Přinášejí finanční služby chudším a tlačí státní giganty k tomu, aby se snažili být lepší. Ale jejich popularita představuje i hospodářské riziko. Jak dokazuje Jü‘e Pao, mohou vysávat úspory. „Zákazníci banky opouští,“ řekl Cliff Sheng z poradenské společnosti Oliver Wyman. Větší exodus by mohl finanční systém destabilizovat.
Během loňského roku jim regulátoři postavili do cesty několik retardérů. Ve snaze vzít snížit dopad Jü‘e Pao, omezil Ant množství hotovosti, kterou mohou uživatelé investovat nebo vybrat za den. Online banky, které Tencent a Ant spustily – tedy WeBank a MYBank – byly také depozitním limitem zasaženy. A centrální banka zastavila zkušební verzi, ve které Ant a Tencent vyvíjely kreditní skóre jednotlivců. Místo toho dostaly Baihang, státní systém na udělování kreditů.
Možná nejdůležitější je spuštění červencové NetsUnion, zúčtovací banky pro online platby. Ačkoliv by díky ní měly být mobilní platby bezpečnější, bude také stát mezi fintech firmami a bankami. Pro Ant a Tencent tak bude těžší si svou pozici ohledně poplatků ubránit. Sun-Mattison si myslí, že je jen otázka času, než se začne tato banka používat k regulaci mobilních transakcí, údajně proto, aby se vypořádala s problémy jako je praní špinavých peněz, ale také, aby ochránila banky před konkurencí.
To vše tvoří pozadí pro rozhodnutí Ant a Tencentu, aby šly do vylepšování technologií, a ne do finančních služeb. Je pozoruhodné, jak podobně jejich ředitelé hovoří. Henry Ma, viceprezident WeBank, hovoří o tom, že je „poskytovatel infrastruktury“ komerčním bankám. Lej-ming Čchen, generální zástupce Ant, hovoří o tom, že dá bankám platformy na „spojení s uživateli“. Svou velkou základnou uživatelů a cennými daty mohou pomoci bankám cílit na drobné dlužníky a řídit riziko půjček. Banky navýší kapitál, Ant a Tencent dostanou „poplatky za technologie“. Techfin nebije do očí tolik, jako totální útok na banky. Ale jako obchodní model má velkou šanci na úspěch.
Zdroj: The Economist