Je to souboj největších technologických titánů na světě. Proti sobě stojí američtí a čínští giganti. Na jedné straně FAANG (Facebook, , , a matka Googlu Alphabet), na druhé straně BAT (Baidu, Alibaba a Tencent). Jedná se o největší firmy naší planety s celkovou tržní kapitalizací více než 4 bilionů dolarů. A v sázce jsou jedny z nejslibnějších trhů. Tak proč tato bitva uniká zvýšené pozornosti?
Jedním z důvodů je místo konání. Titáni se na svých domácích trzích jeden druhému vyhýbají. Rostoucí obchodní napětí navíc ještě snižuje pravděpodobnost, že by ke střetu došlo právě tam. Až na a jsou FAANG v Číně zakázány a Amerika mezitím již staví čínským firmám bariéry. Minulý týden označila Trumpova vláda , největšího světového mobilního operátora na světě, za možnou hrozbu národní bezpečnosti. Firmě Ant Financial patřící pod Alibabu letos zarazili nákup americké platební společnosti. Další tvrdší investiční omezení jsou už na cestě. Amerika a Čína tak stojí proti sobě jen v třetích zemích, jako je Brazílie, Indie a Indonésie.
Dalším důvodem, proč tuto bitvu moc lidí nesleduje, je, že se nejedná o otevřený boj. Americké firmy přenesly své služby na další trhy. například slíbil více než 5 miliard dolarů na replikaci své nabídky v Indii. Čínští obři zase razí jinou cestu. Kupují podíly místních firem a propletou je do komplexní tapiserie služeb. Ekosystém Tencentu a Alibaby, s více než tisíci podíly v zahraničních firmách, zahrnuje i desítky rozvíjejících se trhů. Spolu s Ant podpořily 43 % startupů v hodnotě více než 1 miliardy dolarů. V roce 2017 napumpovaly čínské techy do indických stratupů 5 miliard dolarů, pětinásobek toho, co rok předtím. Američtí technologičtí giganti se v zahraničí pyšní svou uniformou, čínští se naopak vpily do pozadí.
Bitva o rozvíjející se trhy si žádá bližší pozornost. Více než polovina výnosů Google pochází ze zemí mimo Ameriku. Osm z deseti uživatelsky největších teritorií jsou právě rozvíjející se trhy. Alibaba chce do roku 2025 na své platformě navýšit zahraniční prodeje na 50 %, což v místech jako třeba Indie znamená raketový růst. Asi polovina světové populace je online. A to je obrovská spousta nových očí, které lze monetizovat.
Navíc pořádná technologická rivalita mezi východem a západem s sebou nese příslib velkých hospodářských výhod. Doma vyvolávají giganti obavy ze své dominance. V zahraničí škemrají o spotřebitele i firmy. Například Ant a Tencent lákají Němce na výhody Alipay a WeChat Pay – jejich systémů pro mobilní platbu. pomohl dostat do Indie velké sklady a další infrastruktury pro nakupování přes internet. V průběhu času má spousta digitálních trhů tendenci se více koncentrovat. Velikost plodí velikost a vítěz bere vše. Zatím ale ve třetích zemích zuří konkurence.
Poslední důvod, proč tuto rozvíjející se bitvu sledovat, je geopolitický. Amerika a Čína soupeří o digitální nadvládu. Boj mezi jejich technologickými šampiony na ostatních trzích bude mít nevyhnutelně i politický přesah. Čínské technologie prodávají firmy, které spolupracují s úřady. To by mohlo přidat na misku vah zemím s méně demokratickými režimy. Online data poskytují palivo pro umělou inteligenci. A rozhodnutí, zda potečou do čínských anebo amerických cloudů, by mohlo mít vliv na to, jak moc budou tyto země závislé na jedné supervelmoci.
Bitva mezi FAANG a BAT je komerční. Ale její výsledek by mohl přiřadit třetí země do jednoho nebo do druhého tábora a zvýšit tak riziko, že svět by se nakonec mohl rozdělit do dvou technobloků.
Zdroj: The Economist