Co když se Donaldu Trumpovi příliš zalíbí v Bílém domě a odmítne z něj odejít i poté, co skončí jeho funkční období? Tuto překvapivou otázku si na stránkách Politico klade Jack Shafer a podle jeho názoru nejde jen o čistou spekulaci. Současný americký prezident totiž zas a znovu ukazuje, že nemá respekt před existujícími normami, a jeho právníci například tvrdí, že nemůže být obviňován z toho, že brání průchodu spravedlnosti, což by jej efektivně stavělo nad zákon.
Co kdyby tedy došlo k tomu, že by jeho tým právníků přišel s nějakou kreativní myšlenkou, na jejímž základě by Trump chtěl zůstat u moci déle, než mu přísluší? Shafer tvrdí, že k něčemu takovému již došlo, když Franklin D. Roosevelt na počátku svého funkčního období „zvažoval diktátorské převzetí moci, ale pak vše přehodnotil“. Podobně se hovořilo o tom, že o nějaké formě puče uvažoval i prezident Nixon trpící paranoidními představami a hlubokou nedůvěrou ke svému okolí. Novinářka Nancy Dickersonová tvrdí, že podle jednoho z vysokých státních představitelů Nixon hovořil o tom, že je pro zemi „tou poslední nadějí“ a že „po něm jdou východní elity“.
„O Nixonově stavu byl informován ministr obrany James R. Schlesinger. Nixon ale do Bílého domu soustředil vojenskou moc a často obcházel předchozího ministra obrany. Schlesinger zjišťoval, jaké kroky by mohla armáda podniknout v případě, že by Nixon nařídil některým jednotkám, aby zabránily pokusům o jeho sesazení z funkce,“ napsal novinář Seymour Hersh. A Trumpa lze s Nixonem srovnávat v několika aspektech. I on se snaží získat větší vliv v armádě. Bývalý šéf CIA jej považuje za nezastavitelného, neschopného, neetického a nezkušeného člověka.
Podle některých názorů je Trump podobně paranoidní jako Nixon. Používá svou funkci k omilostnění svých politických spojenců, už v roce 2016 hovořil o své nedůvěře ve volební systém a během poslední debaty s Clintonovou neodpověděl na otázku, zda bude respektovat výsledky voleb, ať dopadnou jakkoliv. I po svém vítězství tvrdil, že ve volbách nezákonně hlasovalo až 5 milionů lidí. Trumpovy názory se pak začínají projevovat i na postojích republikánských voličů. Podle průzkumu z roku 2017 by polovina z nich chtěla posunout volby naplánované na rok 2020, a to do doby, kdy bude jisté, že hlasovat mohou jen ti, kteří na to skutečně mají právo.
Nejde přitom o první nápad s pozdržením voleb. Již v roce 2004 se diskutovalo o tom, zda by bylo možné volby přesunout na pozdější termín v případě teroristického útoku. Nebyl ale nalezen žádný zákonný mechanismus, který by to umožňoval, a Kongres následně dokonce rozhodl, že nic takové možné není a nebude. Mohl by ale Trump volby prostě ignorovat? „Nikdy nepodceňujte jeho troufalost...Už proto, že si v roce 2016 rezervoval právo výsledky voleb odmítnout,“ varuje Politico. Trump má podle něj hluboký pocit, že je obětí útoků ostatních, což je zřejmé z jeho komentářů na Twitteru. Někteří jeho lidé hovoří otevřeně o „puči proti Trumpovi“ a on sám vyjadřuje své uznání autoritářům jako Vladimir Putin či Rodrigo Duterte. S Trumpem je možné vše, a tak doufejme, že současný ministr obrany Jim Mattis četl Nixonův příběh, uzavírá Politico.