Minimální mzda vzroste od ledna o 1150 korun na 13.350 korun, rozhodla dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to oznámila na twitteru. Maláčová usiluje o to, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, přiblížila 16.000 korun. O 15.200 korunách mluvil o víkendu v tomto časovém horizontu premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale před jednáním kabinetu upozornila na náklady, které navyšování znamená pro podnikatele. Avizovala, že se při dnešním hlasování zdrží. S navyšováním minimální mzdy nesouhlasí podnikatelé, naopak odbory ho podporují.
Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12.200 až 24.400 korun bude nově činit 13.350 až 26.700 korun.
Za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 lidí. Naposledy vzrostla letos v lednu o 1200 korun na 12.200 korun. "Zvýšení minimální mzdy se netýká jen 150.000 lidí, ale všech pracujících, neboť vytváří tlak na růst mezd," uvedla Maláčová na twitteru.
Minimální mzda se od ledna zvedne o 9,4 procenta. Průměrná mzda by měla podle odhadů ministerstva práce příští rok vzrůst o 6,5 procenta. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že nejnižší výdělek má motivovat k práci a chránit před chudobou, proto musí být dostatečný. Lidé, kteří za minimální odměnu pracují, by neměli být závislí na sociálních dávkách, dodalo ministerstvo. Minimální mzda je podle statistik dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby.
Průměrná minimální hodinová mzda se od ledna zvýší ze 73,20 na 79,80 korun. Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti vykonávané činnosti od 79,80 korun do 159,60 korun místo dosavadních 73,20 až 146,40 korun.
Zaměstnavatelé se zvýšením minimální mzdy nesouhlasí. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Nařízené přidání by příští rok mělo firmy podle podkladů pro vládu vyjít na 3,2 miliardy, na jednoho zaměstnance s minimálním výdělkem by to včetně odvodů mělo být za rok o 18.492 korun víc. Z rozpočtů by si růst měl vyžádat asi 714 milionů navíc. Z toho 366 milionů by poskytl stát, téměř 278,7 milionu samosprávy a 68,8 milionu pojišťovny. Stát by na sociálním pojištění mohl vybrat o 920 milionů víc a na zdravotním o 390 milionů víc. Proti růstu minimální mzdy se staví i Svaz měst a obcí a ministerstvo školství. Žádají od státu z rozpočtu na platy víc peněz.
Podle ministerstva práce odpovídala minimální mzda loni 37,3 procenta průměrné mzdy. Letos by to mohlo být 38,2 procenta. Sobotkova vláda si v minulém volebním období předsevzala, že minimální mzdu přiblíží 40 procentům průměrného výdělku. Maláčová nyní v novele zákoníku práce navrhuje, aby minimální mzda odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.
Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.