Ministři financí eurozóny přivítali návrh Německa a Francie na společný rozpočet eurozóny, který by mohl být klíčem pro balík reforem, o němž se bude jednat na prosincovém summitu euroskupiny. Je ale zapotřebí na něm dále pracovat. Výhrady k plánu vyjádřila Itálie, informovala agentura Reuters. Ministři rovněž jednali o zjednodušení restrukturalizace státního dluhu.
Francie a Německo se v pátek dohodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Rozpočet by se měl zaměřit na financování investic a snížení ekonomických rozdílů mezi jednotlivými zeměmi platícími eurem. Má také pomoci odvrátit budoucí krize. Podle některých představitelů EU je však takové zaměření rozpočtu současně jeho slabinou, protože neklade důraz na stabilizační úlohu, kterou by některé země viděly rády ve formě speciálních fondů, jako fondu pojištění v nezaměstnanosti či fondu na financování nečekaných výpadků příjmů nebo rozpočtových deficitů.
Všichni ministři financí EU s výjimkou Británie, která má v březnu unii opustit, dnes návrh přivítali jako důležitý příspěvek k balíčku reforem, který bude schvalován v prosinci a jehož cílem je posílení odolnosti eurozóny vůči krizím.
"Určitě bude zapotřebí další práce na navrhování možných nástrojů pro konkurenceschopnost, konvergenci a stabilizaci", řekl šéf euroskupiny Mario Centeno. Předtím rozpočet nazval "průlomem".
Podle společného návrhu bude rozpočet pro eurozónu dostupný pouze těm členům měnového bloku, kteří dodržují pravidla EU omezující rozpočtové schodky a dluhy. To se nelíbí Itálii, která má rozpory s Evropskou komisí a ministry financí eurozóny ohledně svých finančních záměrů. Její návrh rozpočtu na rok 2019 unie zamítla s tím, že porušuje pravidla EU.
Podle návrhu Francie a Německa, dvou největších ekonomik eurozóny, je hlavním úkolem rozpočtu podporovat sbližování a reformy "zejména spolufinancováním těch veřejných výdajů, které posilují hospodářský růst, jako jsou investice, výzkum a vývoj, inovace a lidský kapitál".
Investiční úloha rozpočtu je jen jednou z mnoha, které byly zvažovány, a částečně se zabývá potřebou podpory těch kapitálových výdajů, které jsou obvykle prvními oběťmi hospodářského poklesu nebo krize. Podle představitelů unie se ale zřejmě bude jednat i o dalších funkcích včetně překlenovacích úvěrů nebo zajištění národních plánů nezaměstnanosti.
Navrhovaná správa rozpočtu je kompromisem mezi požadavkem, aby ho řídily pouze vlády eurozóny, a návrhem Evropské komise (EK), aby byl součástí širšího rozpočtu Evropské unie, který EK řídí. Paříž a Berlín navrhují, aby tento peněžní fond, který by pocházel s vyhrazených daní a příspěvků od jednotlivých zemí, byl součástí systému sdílené správy, kdy by vlády připravily krátkodobé investiční plány a EK by je schvalovala. Kontroverzní otázku velikosti rozpočtu návrh nechává na rozhodnutí představitelů EU.
Ministři obecně podpořili také zavedení jednotné doložky o společném postupu (CAC) u všech dluhopisů eurozóny. Ta má umožnit pouze jediné rozhodnutí o restrukturalizaci, které by se týkalo všech dluhopisů. Současná klauzule CAC požaduje samostatnou restrukturalizaci pro každý typ dluhopisů vydaných vládou. Změna by zjednodušila restrukturalizaci v rámci různých kategorií dluhopisových nástrojů a pomohla by zabránit blokování dohod.
CAC stanovuje, že v případě, kdy nadpoloviční většina majitelů dluhopisů souhlasí s restrukturalizací dluhu, je restrukturalizace závazná pro všechny majitele dluhopisů, tedy i těch, kteří byli proti.