Ropný trh s napětím vyhlíží hlavní událost tohoto roku, kterou bude dnešní zasedání států OPEC a partnerských zemí v čele s Ruskem (OPEC+). Ty před sebou mají jasný úkol – zabránit dalšímu propadu cen ropy, které jen za poslední dva měsíce ztratily 30 %. Jak toho dosáhnout? Na scénu by se měly vrátit těžební škrty, otázkou však zůstává jak jejich rozsah a rozdělení mezi jednotlivé státy, tak i finální komunikace.
Výchozí situace producentských zemí není ani zdaleka ideální. Na jedné straně totiž ropný trh čelí významnému nárůstu těžby, především v důsledku druhé břidlicové revoluce v USA, na druhé pak nejistotě ohledně pokračujícího růstu globální ekonomiky. A právě tento mix podnítil obavy z výrazného převisu nabídky nad poptávkou po ropě v příštím roce, které se projevily v prudkém propadu cen až pod 60 dolarů za barel.
Reakce v podobě omezení těžby ze strany kartelu OPEC+ se tedy nabízí. Nakonec na ní již od minulého týdne panuje principiální politická shoda mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, dvěma klíčovými státy aliance. O poznání palčivější otázkou tak zůstává jednak rozsah těžebních škrtů a současně jejich rozdělení mezi jednotlivé státy. Zatímco v prvním případě trh kalkuluje s hranicí 1 mil. barelů denně, v tom druhém je více než pravděpodobné, že největší část břemene ponese Saúdská Arábie, společně se SAE a Kuvajtem (a nedobrovolně i s americkými sankcemi zmítaným Íránem). Tyto země však budou tlačit na Rusko, aby ke společnému úsilí přispělo více než 150 tis. barelů denně, jež nabízí Moskva.
Ještě problematičtější pak může být komunikace finální dohody. Pokud se totiž státy na těžebních škrtech opravdu dohodnout, půjdou proti přání amerického prezidenta, který na twitteru opětovně agitoval proti omezení těžby. To představuje problém zejména pro Saúdy, kteří vděčí Trumpovi za podporu v kauze vraždy novináře Chášakdžího, a poslední, co by chtěli, je amerického prezidenta rozohnit.
Komunikace výsledné dohody tak nakonec může být velmi opatrná, zaměřená spíše na potřebu rebalancování trhu, než konkrétní čísla. Tak či tak ale očekáváme, že kartel nakonec - pod tíhou nedávného vývoje - k omezení těžby přistoupí, a to v rozsahu 1-1,5 mil. barelů denně. To by mělo zvrátit nepříznivý výhled na tržní bilanci v příštím roce, která by se mohla postupně vyrovnat. Podobně by pak z omezení těžby měla profitovat i cena ropy, která by se mohla vyhoupnout zpět nad 65 USD/barel.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se držela na pozitivní vlně vyšších mezd a sklouzla na okamžik pod 25,90 EUR/CZK. Masivní výprodeje na globálních akciových trzích ji ale dál nepustily a budou na ni pravděpodobně negativně dopadat i dnes. V pátek pak bude důležitým číslem říjnový průmysl u nás i v Německu - pokud zaznamená oproti třetímu kvartálu zlepšení (především v nových objednávkách), může to být pro korunu dobrá zpráva. Stále ovšem platí, že na konec roku jsme na českou korunu vzhledem k nižší likviditě i efektu rezolučního fondu naladěni spíše negativně.
Zahraniční forex
Pohřeb amerického prezidenta G. Bushe včera ztlumil obchodování, což ovšem neznamená, že by se nic nedělo. Informační bomba vybuchla totiž včera v noci kdy USA prostřednictvím Kanady zadržely CFO čínského technologického gigantu Huawei. Důvodem má být porušení sankcí proti Íránu. Předpokládalo se přitom, že dnes by se sice trhy mohly uklidnit pohledem na americká makrodata, která by nemusela být špatná (ADP z trhu práce a ISM ve službách). Ale to je teď jen neplatná hypotéza. Vše bude o strachu z toho jak Čína zareaguje na incident s Huawei. Za této konstelace se může spíše dařit dolaru, neboť nakonec plnokrevné obchodní válce může tratit spíše Evropa.
Ropa
Veškerá pozornost ropného trhu dnes směřuje do Vídně, kde se sejdou producentské státy OPEC+ na svém pravidelném zasedání (viz úvodník). Ropa Brent mezitím zůstává na dohled 61 dolarů za barel, kde bude s napětím vyčkávat na výsledek dnešního jednání. Ten by měl být oznámen na tiskové konference nejdříve ve 13:00.
Jednání producentských států se však může výrazněji protáhnout. Třebaže totiž panuje principiální shoda na potřebě omezit produkci, státy kartelu se prozatím nedohodly na tom, jak výrazně vlastně produkci omezí, jaké budou individuální kvóty, ani jak budou finální dohodu komunikovat. My očekáváme, že finální dohoda bude obsahovat těžební škrty v rozsahu 1-1,5 mil. barelů denně, na nichž se z největší části bude podílet Saúdská Arábie, společně se SAE a Kuvajtem, poté až Rusko. S ohledem na snahu nerozohnit amerického prezidenta Trumpa pak zřejmě bude výsledné komuniké dohody velmi opatrné, spíše zaměřené na potřebu rebalancování trhu, než na konkrétní čísla. Pro cenu ropy by to mělo znamenat tolik očekávanou vzpruhu, díky níž by se mohla vyhoupnout zpět nad 65 USD/barel.