Na počátku minulého roku se dolar pohyboval směrem k paritě k euru, ale pak navzdory některým teoriím o jeho dalším posilování otočil. Za euro se potom jednu chvíli platilo téměř 1,2 dolaru. Konsenzus po určitém oslabení nyní čeká opětovný posun k 1,2, ale Danske Bank jde proti proudu. My se s pár poznámkami na její úvahy podíváme.
DB tedy hovoří o obnovující se síle dolaru a její konkrétní predikce a porovnaní s konsenzem ukazuje následující graf. Jsou tu jasné rozšiřující se nůžky: DB čeká, že do roka se bude za euro platit 1,12 dolaru, zatímco konsenzus je téměř u 1,2. Což je o více než 7 % více:
Na jakých předpokladech stojí úvaha DB? Ekonomové banky poukazují na data naznačující zlepšující se situaci na americkém trhu práce, k tomu se podle nich inflace zvedá víc, než by odpovídalo prvotnímu efektu vyšších cen energií. Vysoké investice do umělé inteligence se také projevují nejen na růstu, ale i na inflačních tlacích. V Evropě naopak data ukazují na určitou ztrátu ekonomické dynamiky. DB zde stále čeká zvedání sazeb, ale jen dvojí (konsenzus čeká 3 – 4). K tomu by ECB měla podle DB v první polovině příštího roku sazby začít snižovat. Fed se oproti dřívějšímu očekávání naopak posouvá od uvolnění ke zvýšení sazeb. DB konkrétně hovoří o jednom v prosinci letošního roku a druhém v březnu 2027.
Nedílnou součástí současných ekonomických predikcí jsou již pár týdnů ceny ropy a minimálně pár týdnů tomu tak ještě bude. Predikce DB ukazuje dnešní druhý graf, podle nich se ceny na konci letošního roku stabilizují u 85 dolarů za barel. Což je podobná úroveň jako na lokálním vrcholu roku 2024, výrazně výš než průměr roku 2025, ale samozřejmě znatelně níž než současné úrovně:
DB se v souvislosti s ropou v podstatě drží konsenzu tvrdícího, že čím déle zůstane Hormuz uzavřen, o to delší doba vyšších cen ropy. Ale také zmiňuje, že odchod UAE z OPEC by potenciálně mohl spustit určitou cenovou válku poté, co se geopolitická situace stabilizuje. I po ukončení konfliktu bude tedy na jednu stranu nějaký čas trvat, než se obnoví těžební a logistické kapacity. Ale na druhou stranu by tu tedy z tohoto pohledu mohl být efekt „UAE“.
DB tedy na straně dolaru věří, že zlepšující se trh práce nebude tlačit na Fed, aby snižoval sazby. Opačným směrem, tedy ke zvýšení sazeb, bude naopak tlačit vývoj inflace. Fed se tak posouvá k utahování, ECB příští rok ke snižování sazeb a výsledkem by v tomto scénáři mělo být i přecenění na měnových trzích. Tedy – posilování dolaru. Já bych k tomu dodal, že jde o tradiční uvažování založené na principu „vyšší sazby = posilující měna a naopak“. Před časem jsem tu ale poukazoval na to, že toto logické uvažování jde proti stejně pevné logice „vyšší inflace = slabší měna a naopak“.
Více příště při pohledu na celkové předpovědi Danske Bank, dnes ještě poznámku ke koruně: Ekonomové banky čekají, že zatímco nyní se za jedno euro platí asi 24,3 koruny, za půl roku se korunová cena evropské měny začne snižovat. AS do roka za něj budeme platit 24 korun. Za dolar nyní platíme asi 20,9 korun a výše uvedené znamená, že do roka by se kurz měl pohnout k 21,43. Tedy asi o 2,5 %.