Pozornost nejenom finančních trhů se bude dnes upírat především do Británie, kde má tamní parlament jednat o dohodě o vystoupení země z EU. Šance, že dojednaná smlouva hladce projde, je poměrně malá, a tak nejistota, co se bude dít dál, zůstává ve hře. Možný je tak i nadále odklad hlasování, prodloužení brexitu, nebo dokonce jeho konec či další referendum. Média rovněž zmiňují možnost dalšího hlasování v parlamentu, které tak trochu připomíná někde už osvědčenou metodu opakovaného hlasování, dokud většinová vůle nedospěje k “žádoucímu” výsledku. V tuto chvíli jsou asi všechny možnosti otevřené, což ještě dále zvyšuje riziko pro další vývoj britské a vlastně i evropské ekonomiky. Ani po dnešním hlasování tak nemusí být pro firmy a domácnosti na obou stranách kanálu zřejmé, na co se vlastně připravovat. A to není s ohledem na současnou kondici evropské ekonomiky rozhodně dobrá zpráva.
Zvlášť, když včera zveřejněná data o průmyslové výrobě v EU za listopad dopadla dost mizerně, a to i zásluhou do oči bijících čísel z Německa, kde výroba meziročně propadla o více než pět procent. Tyto údaje mohou samozřejmě projít ještě různými revizemi, nicméně z pohledu nejbližších měsíců optimismu nedodají ani statistiky nových zakázek. Klesají nejenom ty zahraniční, ale i domácí a slabší je i poptávka ze zemí mimo Unii. Tento trend se přitom i nadále dotýká automobilového průmyslu, jehož nové objednávky soustavně padají už půl roku, a to především „díky“ nižší poptávce po nových vozech v zemích eurozóny. Poté, co se tato významná část německého průmyslu otřepala po aféře s dieselovými motory, přišla nová pravidla měření emisí, která zahýbala s produkcí a zásobami, a nyní se k tomu všemu přidává i slábnoucí zájem o nová auta. Po tak dlouhém růstu automobilového trhu sice nejde o nijak zvláštní překvapení, nicméně přichází asi v tu nejméně vhodnou dobu. Německá ekonomika se i z tohoto důvodu ocitla na prahu recese, která nebude nepochybně bez důsledků. Na rozdíl od některých dalších velkých zemí však Německu zůstává minimálně jeden trumf v kapse. Tím je možnost fiskální expanze, kterou si tato země vytvořila tím, že v dobrých časech spořila, aby v časech horších mohla více utrácet. Jak prosté a přitom nedosažitelné je toto řešení třeba pro jižní křídlo Unie…
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna, která už od začátku roku pozvolna umazává část svých ztrát, se během včerejška pohybovala okolo úrovně 25,55 EUR/CZK. Koruně nepochybně svědčí jestřábí rétorika centrálních bankéřů, kteří otevřeně hovoří o dalším zvýšení úrokových sazeb, ke kterému nejspíše dojde už na únorovém zasedání bankovní rady ČNB. ČNB může výrazně polevit v tzv. normalizaci úrokových sazeb a to proto, že se realita může stále více odchylovat od optimistické prognózy centrální banky. Ve světle dosavadních výsledků české ekonomiky a rizik, která před ní stojí, se více než tříprocentní růst HDP prognózovaný pro letošní rok centrální bankou jeví stále více jako přání než reálná možnost. A tak příběh, na němž je založen dosavadní postup ČNB, se tak může už v první polovině roku docela citelně změnit. Samozřejmě s ním i pohled na inflaci a devizový kurz koruny.
Zahraniční forex
Klíčové hlasování britského parlamentu o dohodě o brexitu se blíží (má proběhnout dnes po 19 hodině) a libra poněkud překvapivě posiluje. Dohoda, kterou upekla EU s britskou premiérkou Mayovou, zřejmě velmi pravděpodobně neprojde a teď půjde o to, jak velká bude opozice vůči tomuto řešení. Pokud bude proti méně než 100 poslanců (z 650), tak premiérka Mayová má šanci se do parlamentu rychle vrátit s kosmetickými úpravami a zkusit další hlasování. Pokud bude proti výrazně nad 100 poslanců, situace začne být výrazně více politicky komplikovaná a do hry vstoupí i labouristická opozice. Jak se v této situaci bude chovat libra, je totálně nečitelné stejně tak jako aktuální posilování britské měny.
Dodejme, že pokud se dnes pozdě večer libra v důsledku výsledku parlamentního hlasování výrazně pohne jedním či druhým směrem, může to vyvolat pohyb i na eurodolaru. Dodejme, že překvapivě vysoká podpora pro dohodu by eventuálně mohla podpořit růst úrokových sazeb napříč evropským kontinentem a podpořit tak euro.
Ropa
Slabá data za čínský zahraniční obchod včera dolehla na ropu Brent, která rezignovala na návrat zpět nad 60 dolarů za barel. Do centra pozornosti se tak po krátké odmlce opět dostávají obavy z oslabující globální poptávky po ropě. Hospodářský růst totiž neoslabuje pouze v Číně, ale také v USA a eurozóně a otázkou je, jak se v tomto synchronním zpomalení budou držet další rozvíjející se trhy (například Indie). Bezesné noci tak kartelu OPEC nakonec zřejmě nebudou působit pouze američtí těžaři břidlicové ropy, ale stejně tak i kondice globální poptávky po ropě.
Jak silnou vidí v tomto roce globální poptávku, dnes ve svém pravidelném měsíčním reportu zveřejní americká EIA. Druhým zajímavým číslem dne bude stav zásob od amerického petrolejářského institutu, předskokana zítřejších oficiálních čísel od EIA.