Poslední Velká recese byla nejhlubším ekonomickým propadem, který jsme zažili po třicátých letech minulého století. Investor Ben Carlson ale tvrdí, že ve srovnání s Velkou depresí šlo stále jen o „dětskou hru“. Během poslední recese totiž v USA klesl produkt o 5,1 % a nezaměstnanost se dostala na 10 %. Během Velké deprese se produkt snížil téměř o 27 % a nezaměstnanost se vyšplhala na 25 %.
Technicky skončila v roce 1932 a v té době dosahoval pokles mezd 60 % a ceny akcií byly o 57 % níž. Z té doby jsou z fotografií také známé fronty lidí stojících na chleba, panika na Wall Street či nepokoje v ulicích velkých měst. Carlson také poukazuje na knihu Since Yesterday, v níž se její autor Frederick Lewis Velké depresi věnuje a ve které ukazuje rozmanitější obrázek tehdejší těžké doby.
„Při procházce americkými městy bylo na očích jen málo známek deprese. Mohli jste si všimnout mnoha zavřených obchodů s cedulemi „k pronájmu“. Kouřilo se pouze z komínů několika málo továren, na ulicích nejezdilo velké množství náklaďáků, na chodnících stálo neobvyklé množství žebráků. Na nádraží nepřijíždělo tolik nákladních vlaků a ty osobní neměly tolik vagónů. Jinak to ale vypadalo, že vše funguje tak jako dřív,“ píše Lewis.
Autor ale také zmiňuje, že v jedné z ulic Chicaga v roce 1932 „bojoval dav mužů o koš s odpadky, který před zadní dveře jedné restaurace postavil její majitel. Tehdy se „američtí občané prali o zbytky jídel jako zvířata“. Carlson k tomu dodává, že existovaly velké rozdíly mezi tím, jak deprese dolehla na jednotlivé vrstvy společnosti. Ti, kteří si před krizí žili poměrně dobře (měli příjmy vyšší než 5 000 dolarů ročně), se museli nějak uskromnit, propouštěli například služebnictvo a museli vystačit s výrazně nižšími mzdami.
V některých případech si ovšem rodina služebnictvo nechala s tím, že snížila jeho odměny či pouze nabídla ubytování a stravu. „V mnoha hezkých domech musela paní domácnosti dělat to, co nikdy předtím – vařit a uklízet.“ Depresi pak pocítili i dobře situovaní muži. Ovšem tak, že „déle nosili své obleky, odhlásili se z golfového klubu nebo sdělili rodině, že tento rok nepojedou na dovolenou“.
„Znám hodně lidí, kterým se během poslední recese vedlo velmi dobře. Založili novou firmu, nebo byli povýšeni. Byli schopni nakoupit akcie za extrémně nízké ceny nebo tak učinili s nemovitostí. Znám ale také ty, kteří ztratili zaměstnání nebo skončili školu a žádné místo nenašli. Chodili od pohovoru k pohovoru, od přechodného zaměstnání k dalšímu přechodnému zaměstnání,“ dodává Carlson. Ekonomický vývoj podle něj „není vždy férový a někteří mají větší štěstí“. Při pohledu na ekonomická data je pak dobré mít na paměti, že každý si daný vývoj prožívá svým osobním příběhem, který záleží na konkrétních okolnostech. S tím, že „další recese nebude žádnou výjimkou“.
Zdroj: The Wealth of Common Sense