Italská ekonomika vykázala ve čtvrtém čtvrtletí pokles o 0,2 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Oznámil to dnes italský statistický úřad ISTAT. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil už druhý kvartál za sebou, takže třetí největší ekonomika eurozóny se ocitla v recesi. Ve třetím čtvrtletí klesl HDP Itálie oproti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta.
Meziročně se výkon italské ekonomiky ale ještě zvýšil, a to o 0,1 procenta. Propad byl ve čtvrtém čtvrtletí ovšem prudší, než se očekávalo. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali pokles o 0,1 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem a meziroční růst o 0,3 procenta.
Statistika je špatnou zprávou pro italskou vládu, která převzala vedení země v červnu loňského roku. Hospodářství zpomalovalo od začátku roku 2017 a v poslední době je zasáhlo i zpomalení růstu ekonomiky nejdůležitějších obchodních partnerů Itálie, což je Čína a Německo.
Kritici tvrdí, že kabinet situaci ještě dál zhoršil spory s Evropskou unií o daňovou politiku, které oslabily důvěru trhů, zvýšily zemi náklady na půjčky, a poškodily tak ekonomiku.
Za celý loňský rok italská ekonomika vzrostla o jedno procento. O rok dříve činil její růst 1,6 procenta.
Italský vicepremiér Luigi Di Maio v reakci na propad hospodářství volá po větší flexibilitě evropských rozpočtových pravidel. Dodal, že za ekonomický pokles ve třetím a čtvrtém čtvrtletí může předchozí levicová vláda. Jeho kabinet se podle něj bude zodpovídat až za letošní výsledky.
Ani italskému premiérovi Giuseppu Contemu stav ekonomiky starost nedělá: "Nebojím se... I ti nejnaivnější analytici vědí, že tu teď máme obchodní válku mezi Spojenými státy a Čínou. A hlavně nás brzdí Německo... je to přechodná fáze, která souvisí s vnějšími faktory," řekl agentuře Reuters a dodal, že ve druhé polovině roku čeká oživení ekonomiky.
Recese italské ekonomiky je přitom jednou z příčin loňského zpomalení tempa růstu celé eurozóny. Ve čtvrtém čtvrtletí se její
HDP oproti třem předchozím měsícům zvýšil pouze o 0,2 procenta, což je nejméně za čtyři roky. Za celý rok eurozóna zpomalila na 1,8 procenta z předloňských 2,3 procenta.
Podle ekonoma z lichtenštejnské banky VP Thomase Gitzela Itálie nutně potřebuje strukturální reformy, "které se od této vlády bohužel nedají očekávat," jak řekl agentuře DPA. Jeho kolega z hospodářského institutu DIW ekonom Stefan Gebauer se domnívá, že potíže Itálie jsou domácího původu. "Mohou za ně především strukturální problémy, jako je nízká produktivita a nízká investiční aktivita firem, trvalá rizika v bankovním sektoru, nízký růst příjmů a přetrvávající
nezaměstnanost mladých," cituje ho DPA.
Hospodářská recese populistické vládě v Římě ztěžuje dodržení rozpočtových cílů na letošní rok, na nichž se v prosinci dohodla s EU. Kabinet se zavázal, že rozpočtový schodek nepřekročí dvě procenta
HDP. A to je podle agentury Reuters s ohledem na dnes zveřejněnou statistiku nepravděpodobné. Plán dohodnutý s EU totiž vychází z předpokladu, že hospodářství za celý letošní rok vzroste o jedno procento.