Největší pravděpodobnou obětí případných amerických cel na dovoz aut bude zřejmě Německo. Komplexní geografické rozdělení průmyslu v Evropě však znamená, že poškodí i další země, a na některé to může mít ještě horší relativní dopad než na Německo. Americký prezident Donald Trump tak riskuje, že pokud cla opravdu zavede, zaseje v regionu semínka antiamerikanismu, a to dokonce i v zemích, které jsou mu nyní nakloněné. Cla by totiž výrazně dopadla i třeba na Itálii a Maďarsko, země s populistickými vládami a vůdci, kteří jsou vůči Trumpovi přátelští, upozornila agentura Bloomberg.
Osm z 15 zemí, které vyvážejí automobily do Spojených států, je z Evropy. Jsou to samozřejmě Německo, Itálie, Británie a Švédsko. V Itálii se třeba vyrábí i jedno z nejprodávanějších aut v USA - Jeep Renegade. Kromě těchto zemí jsou to však také Slovensko, Maďarsko, Španělsko a Finsko. Každá z těchto zemí v USA ročně prodá auta za více než jednu miliardu USD (22,6 miliardy Kč).
To je ale pouze ta nejviditelnější část automobilového vývozu z evropských zemí. Země střední a východní Evropy jsou hluboce integrovány do mezinárodních výrobních řetězců, zvláště do výroby německých automobilek. V Maďarsku a Polsku má větší podíl na automobilovém exportu vývoz součástek, jako karoserií, částí podvozku či motorů, než celých aut. Významnými vývozci součástek jsou také Rakousko a Česká republika.
Ekonom Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářské studie Robert Stehrer loni vypočítal, že přímá a nepřímá přidaná hodnota díky vývozu aut do USA se v Maďarsku, na Slovensku, v České republice a Rakousku pohybuje v rozmezí 0,5 procenta až 0,9 procenta hrubého domácího produktu. To však sotva může být přesný výpočet, protože není k dispozici dostatek údajů o neustále se měnícím stavu hodnotových řetězců automobilového průmyslu, upozornila agentura Bloomberg. V případě komponentů se totiž mění geografické rozložení dodavatelů podle toho, jak se mění výroba modelů v jednotlivých závodech či prodejní strategie výrobců.
Pokud americká cla budou 25 procent, není snadné vypočítat případné dopady na země, které vyvážejí komponenty do Německa a dalších zemích, ve kterých se vyrábějí "německá" auta. Pokud cla přimějí automobilky, aby se pokusily snížit náklady, mohly by z toho východoevropské země časem vytěžit. V krátkodobém horizontu však všechny ztratí, protože prodej klesne. První na řadě budou Maďarsko a Slovensko, jejichž téměř veškerý vývoz je zaměřen na automobilový průmysl.
Přímý dopad na výkon ekonomiky může být nakonec malý. Vždyť třeba poptávka po luxusních autech, jako jsou vozy vyráběné na Slovensku, nebývá výrazněji ovlivněna cenami. Ve velmi přizpůsobivém automobilovém průmyslu je však při jakémkoliv prodejním šoku téměř nevyhnutelné propouštění, které vyvolá řetězovou reakci zvláště v malých zemích jako Maďarsko a Slovensko.
Země východní Evropy mají nyní mnohem pozitivnější pohled na USA než ty na západě. V Maďarsku se dokonce náklonnost vůči USA mírně zvýšila, loni na 63 procent z 62 procent na konci vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy. V Německu naopak klesla na 30 procent z 57 procent. Útok na jedno z nejlukrativnějších vývozních odvětví v těchto zemích by tak nebyl dobrý pro oblibu Ameriky. Zřejmě by také snížil náklonnost populistických vůdců v regionu k Trumpovi. Je obtížné si představit, jak podporují cla nebo se pokoušejí vysvětlit jejich zavedení.
Hrozbami zavedení cel tak Trump neztrácí podporu pouze Německa. Podkopávání ekonomického růstu, na který jsou Východoevropané pyšní, není pro USA chytrou politikou, jakkoliv Trump může mít pocit, že jde jen o německá auta, píše Bloomberg.