Warren Buffett je neustále na lovu slonů, jak říká velkým akvizicím. Tři roky ale žádný pořádný kousek neulovil. Jak je to možné?
Věštec z Omahy, jak se věhlasnému investorovi a miliardáři říká, se potýká s nebývalou konkurencí ze strany private equity a jim podobných fondů, které jsou také na lovu – a často za větší částky, než je Buffeett ochoten nabídnout.
Poslední velký obchod uzavřel před třemi lety, v lednu 2016, nákupem dodavatele produktů pro letecký a energetický průmysl Precision Castparts za 32 miliard dolarů.
Od té doby už nic tak velkého. Na nedostatek peněz si jeho společnosti stěžovat nemůže. Hotovostní prostředky už pět čtvrtletí neklesly pod 100 miliard dolarů. Ke konci září měla Berkshire pod polštářem 103,6 miliardy dolarů. Jenomže její konkurence, čti správci globálních fondů, měla už čtvrt roku předtím připraveno rekordních 2,1 bilionu soukromého kapitálu.
S rukama v klíně v Berkshire ale úplně neseděli. Loni koupili pojistitele medicínských profesních pochybení Medical Liability Mutual Insurance Company za 2,5 miliardy USD a předloni provozovatele motorestů pro řidiče nákladních aut Pilot Flying J za 2,8 miliardy. Část peněz nalili do akciových podílů, třeba v Applu nahromadil Buffett k posledními dni loňského roku podíl za 39 miliard USD.
I v loňském třetím čtvrtletí, kdy za čisté nákupy utratil nejvíce za více než 4 roky, měl pořád ještě 104 miliard v hotovosti. V posledním loňském čtvrtletí nedal za čisté nákupy kmenových akcií ani 2,2 miliardy dolarů.
Kolik peněz měl respektovaný investor na konci roku v záloze, by se investoři mohli dozvědět už v sobotu. Firma zveřejní výsledky a Buffett také tradiční výroční dopis akcionářům. Wall Street tyto vzkazy poměrně pečlivě sleduje, protože se z nich může dozvědět, co si investiční legenda myslí o investování nebo ekonomice.
Není to poprvé, kdy se Buffett kvůli příliš vysokým cenám do obchodů nepustil. V roce 1969 se rozhodl ukončit soukromé investiční partnerství, protože, jak říkal, nedokázal najít přitažlivé investiční příležitosti. Na konci 90. let minulého století se vyhnul investicím do technologických firem, jejichž hodnoty tehdy letěly nahoru.
Během následujících tržních krachů a recesí se mu tato rozhodnutí vyplatila. Během finanční krize z roku 2008 dokonce hodil záchranné lano tak věhlasným firmám jako nebo a na investicích z éry finanční krize nakonec vydělal 10 miliard dolarů.
“Peníze prostě přicházejí rychleji, než je dokáže posílat ven,” říká David Sims, prezident Sims Capital Management, která spravuje 50 milionů dolarů včetně akcií Berkshire třídy B.
Názornou ukázkou toho, jak je pro Buffetta těžké zbavovat se kapitálu, bylo loňské rozhodnutí uvolnit politiku zpětných odkupů akcií. Pro firmu, jejíž ředitel rozmnožoval svůj více než půlbilionový konglomerát nejraději připojováním jiných firem nebo nakupováním kmenových akcií, to bylo něco jako zemětřesení. Ve třetím čtvrtletí 2018 společnost odkoupila své akcie za 928 milionů dolarů a v tom čtvrtém mohly být odkupy ještě větší. je odhaduje na 2,5 miliardy USD.
“Berkshire je tradičně hodně opatrná a hodně trpělivá, aby nekupovala něco, co je moc drahé,” říká analytik Meyer Shields z Keefe, Bruyette & Woods.
Na problémy při hledání atraktivních obchodů si Buffett stěžoval už v loňském listu. V tom novém by se investoři mohli dozvědět mimo jiné i něco nového o případném nástupnictví 88leté investiční legendy, jejíž dlouholetý obchodní partner Charles Munger v lednu oslavil 95. narozeniny.
Řeč by mohla být i o nových účetních standardech, podle kterých má Berkshire zakomponovat svoje nerealizované zisky a ztráty v akciovém portfoliu do údajů o čistém zisku. odhaduje, že i kvůli nim Berkshire zaregistrovala za poslední loňského čtvrtletí ztráty v řádu 22,4 miliardy USD oproti zisku (z pokračujících operací) ve výši 32,6 miliardy před rokem.