Elektrárenská skupina loni hospodařila s provozním ziskem EBITDA na úrovni 49,5 miliardy Kč, což je meziročně o 8 % méně a pod odhadem samotné firmy v rozmezí 50 až 51 miliard Kč. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy se snížil meziročně o 37 % na 13,1 miliardy Kč, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali 13,8 miliardy Kč. V samotném čtvrtém čtvrtletí hospodařil s očištěným čistým ziskem 1,5 miliardy Kč, analytici v průzkumu Reuters čekali výsledek 2,42 miliardy. Akcie společnosti v úvodu klesaly na pražské burze po otevření o zhruba 0,5 %, následně úvodní zisk umazaly a zpevňují o 0,3 % na 547 korun za akcii.
Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně klesl o 45 % na 10,5 miliardy. Tento pokles odráží především neopakovatelné jednorázové pozitivní vlivy z předloňského roku v celkové výši 7,5 mld. Kč. Šlo o vliv ukončení vlastnictví akcií MOL, prodej nemovitostí v Praze, pozitivní vliv změny rumunské regulace OZE na ocenění zelených certifikátů pro rumunské větrné parky ČEZ, dohodu o narovnání se společností Sokolovská uhelná a mimosoudní dohodu s bulharskou státní společností NEK. Záporný vliv měl i růst nákladů na emisní povolenky a růst stálých nákladů na výrobu elektřiny z klasických zdrojů, uvedl finanční ředitel Martin Novák. Pozitivně naopak působila meziročně zejména vyšší výroba z jaderných zdrojů a vyšší povolené výnosy z distribuce reflektující nárůst investic do distribuční sítě v ČR.
ČEZ získal předloni z prodeje akcií MOL 4,5 miliardy korun. Bez tohoto vlivu by se loňský zisk snížil meziročně o 4 miliardy korun.
Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun.
V letošním roce chce zvýšit provozní zisk EBITDA na 57 až 59 mld. Kč a čistý zisk na 17 až 19 miliard Kč.
„K naplnění této ambice přispěje také projekt interní optimalizace centrálních a podpůrných činností, který předpokládá významné zeštíhlení centrálních útvarů o 15 – 20 % pracovních míst a 0,5 mld. Kč trvalého snížení stálých nákladů ročně, “ říká předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Ve výsledcích hospodaření se také významně projeví růst cen elektřiny na velkoobchodních energetických trzích, uvedl také Beneš. Kromě toho chce skupina vyrobit přes 68 TWh elektřiny, což je meziročně o 8 % více. Dalším cílem pro tento rok je zvednout výnosy divize energetických služeb ESCO o 28 % na 20,4 miliardy Kč.
Výroba elektřiny z tradičních zdrojů loni stoupla meziročně o procento na 61,3 terawatthodiny (TWh), výroba z jaderných elektráren vzrostla o šest procent na 29,9 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,8 TWh, meziročně o 11 procenta méně kvůli horším povětrnostním podmínkám v Rumunsku a nepříznivým hydrometeorologickým podmínkám v Česku, uvedl ČEZ.
Skupina také oznámila, že prodala 33 % výroby roku 2021 za průměrnou cenu 41,5 EUR/MWh. NA rok 2020 prodala 64 % výroby za průměrnou cenu 41,0 EUR/MWh.
Zdroje: ČEZ, Reuters, BBG, ČTK