Kapitulace americké centrální banky na měnovou restrikci je téměř dokonána. Podle nové prognózy vedení Fedu již letos neočekává žádné další zvýšení úroků a restriktivní politika redukce bilance velmi pravděpodobně skončí již 30. září. Když k tomu připočteme snížení odhadů pro růst a (celkovou) inflaci v roce 2019, tak nezbývá než konstatovat, že přeměna jestřábího Fedu ve vrkající holubičku se odehrála v rekordně krátkém čase jednoho čtvrtletí.
Pochopitelně, že ne všechny výstupy z tiskové konference šéfa Fedu Powella byly tak holubičí, jak vypadá reakce americké výnosové křivky, která začala počítat se snížením úroků Fedu již v první polovině příštího roku. Americká centrální banka totiž ve své prognóze stále očekává, že oficiální úroková sazba ještě v tomto hospodářském cyklu poroste, a to až k hodnotě 2,8 %. Ta v podstatě nerealisticky implikuje ještě další dvě zvýšení úroků (do roku 2021). Velmi agresivní očekávání trhů zabudovaná ve výnosové křivce rovněž nekorespondují s neutrálním vyjádřením šéfa Fedu Powella, že centrální banka vidí současné nastavení úroků blízko rovnovážné hodnoty, a tudíž nevidí potřebu (letos) sazby měnit jedním či druhým směrem.
Co tedy bude dál? Politika trpělivého vyčkávání bude zřejmě nová mantra Fedu, přičemž pohled na jádrovou inflaci či tržní inflační očekávání bude tím, co může centrální banku vybudit z klidové pozice. Mezitím však Fed bude chtít do podzimu odladit velikost své bilance, a to na takovou úroveň, která by implikovala dostatečné množství (volných) bankovních rezerv v americkém finančním systému. Tento proces monetárního ladění přitom v podstatě začne již v květnu, kdy Fed hodlá zpomalit tempo prodeje dluhopisů ze své bilance. Mezitím však budou američtí centrální bankéři bedlivě sledovat příchozí makroekonomická data, a to nejen ta americká, ale i ta z Evropy či Číny. Horší globální výhled lze totiž považovat za jeden z hlavních viníků holubičího obratu Fedu. A tak to možná bude paradoxně výsledek brexitu či příští “úspěchy” čínské ekonomiky, které nakonec rozhodnou o tom, zda jsme již před třemi měsíci viděli poslední zvýšení sazeb Fedu v tomto cyklu či nikoliv.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží nad 25,60 EUR/CZK. Na jednu stranu se jí mohlo líbit holubičí poselství z Číny, na druhou jde proti rostoucí nejistota spojená s brexitem, se slabší librou a výrazně silnějším americkým dolarem. Defenziva pod tlakem brexitu pravděpodobně přetrvá i během dnešního obchodování.
Zahraniční forex
Kolaps tržních amerických úrokových sazeb motivovaný včerejším holubičím obratem Fedu (viz úvodník) vytlačil eurodolar nad hladinu 1,14. Americká výnosový křivka pod dojmem holubičí rétoriky Fedu nyní počítá se snížením sazeb v první půlce příštího roku. To se nám zdá s ohledem na vývoj jádrové inflace, která se může tlačit nad 2,0 %, jako velmi agresivní sázka.
Zatímco i dnes mohou doznívat dozvuky včerejšího holubičího rozhodnutí Fedu (zejména pak pro emerging markets mohou být pozitivní), brexitová sága bude pokračovat. Britská premiérka jede totiž dnes do Bruselu jednat o tříměsíčním odkladu brexitu, což ovšem EU podmiňuje tím, že britský parlament stvrdí již dvakrát odmítnutou dohodu. Libra tedy, a vlastně i eurodolar, musí být před politiky ve střehu.
Ropa
Ropa Brent přechází do ofenzivy a její cena stoupá nad 68 USD/barel. Hlavní impuls přinesl tentokrát dramatický pokles zásob surové ropy ve Spojených státech (-9,6 mil. barelů denně). Ten byl navíc doplněn jak výrazným poklesem zásob benzínu (-4,6 mil. barelů), tak i středních destilátů (-4,6 mil. barelů).
Takto silný propad zásob reflektuje na jedné straně probíhající těžební škrty kartelu OPEC, zejména politiku Saúdské Arábie, která cíleně omezuje ropné exporty právě do Spojených států. Druhou stranou mince je pak pokračujícího růst amerických exportů, jenž táhne boom domácí těžby břidlicové ropy.