Zatímco minulý rok končila ropa ve volném pádu, od počátku roku 2019 si připsala již slušných 30 % a patří tak k vůbec nejlépe performujícím aktivům. Opětovný růst cen nad 70 USD/barel mají na svědomí především těžební škrty kartelu OPEC a Ruska, v posledních týdnech však trh s napětím sleduje také dění v Libyi.
V zemi s největšími ropnými zásobami v Africe se totiž schyluje k dalšímu kolu občanské války, která se táhne již od pádu Kaddáfího režimu v roce 2011. Současné nepokoje jsou sice zatím koncentrovány mimo hlavní těžební oblasti (zejména v okolí hlavního města Tripolisu), pokud by však konflikt eskaloval, produkční kapacity by zůstaly uchráněny jen stěží. To nakonec naznačuje i pohled na značnou rozkolísanost libyjské produkce, která aktuálně dosahuje cca 900 tis. barelů denně, méně než polovinu toho, co před vypuknutím konfliktu.
Případný výpadek produkce z Libye by znamenal další zvýšení napětí na ropném trhu, o které se v posledních měsících postaral jak propad těžby z Íránu a Venezuely, tak zejména aktivita kartelu OPEC. Ten totiž - především zásluhou Saúdské Arábie - omezuje vlastní produkci podstatně agresivněji, než jak zněla prosincová dohoda (o cca 400 tis. barelů denně). Bezprostředním rizikem přitom zůstává až přílišné utažení trhu, které dostane ceny na úroveň, kde se dostaví negativní reakce ze strany poptávky. Nakonec, nebylo by to zdaleka poprvé, co by kartel nezvládl ošemetný proces rebalancování trhu.
Představa ještě vyšších cen ropy se pochopitelně nelíbí americkému prezidentu Trumpovi, nadšené však zjevně není ani Rusko. V obou případech jde přitom o hlavní hráče nejbližších měsíců. Americká administrativa bude již v květnu rozhodovat o další podobě sankcí vůči Íránu, kde lze jen těžko očekávat jejich významné zpřísnění, pokud by výpadek íránských barelů nebyl adekvátně kompenzován ze strany Saúdů. Rusko pak zřejmě bude v červnu souhlasit s prodloužením těžebních škrtů, nicméně pouze za podmínky jejich postupného uvolňování (v obavách o reakci spotřebitelů). Ve výsledku se tedy zdá, že na pokoření magické hranice 100 USD/barel si budou muset ropní býci opět nechat zajít chuť.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna dostala podporu od vlivného člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba, který uvedl, že odklad brexitu dal bankovní radě příležitost zvýšit úrokové sazby v první polovině roku. Dodejme, že příští zasedání ČNB je již 2. května a Tomáš Holub byl jedním z pěti radních (z celkových sedmi), kteří na posledním zasedání hlasovali pro ponechání úrokových sazeb.
Dnes bude koruna vyhlížet výsledky podnikatelských nálad v eurozóně (indexy PMI), přičemž neočekáváme, že by se na kurzu měla nějak podepsat domácí politika, resp. fakt, že policie doporučila obžalovat premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo.
Zahraniční forex
Ani další mírný posun výnosů německých vládních dluhopisů euru příliš nepomohl a eurodolar stále stagnuje na hranici 1,13. Naopak nejlepší výsledek americké obchodní bilance za posledních osm měsíců zaznamenaný v únoru věští, že číslo za americký HDP pro první kvartál by nemuselo být špatné (a tedy dobré pro dolar).
Dnes budou v centru pozornosti podnikatelské nálady v eurozóně a především pak index PMI v Německu, který v březnu v průmyslu klesl až na nezvykle nízkou hodnotu 44 bodů. Odklad brexitu by mohl nalít trochu optimismu do žil německým podnikatelům, což by euru mohlo dnes pomoci.
Ropa
Potvrzení poklesu zásob surové ropy pomáhá ropě Brent udržet se nad hranicí 71 USD/barel. Navíc, dle americké EIA poklesly rovněž zásoby benzínu a středních destilátů, což v kombinaci s překvapivým, byť mírným poklesem americké produkce na 12,1 mil. barelů denně, rovněž dodalo cenám podporu. V dalších dnech a týdnech budou trhy sledovat zejména dění okolo amerických sankcí vůči Íránu a budoucnosti těžebních škrtů OPEC+ (viz úvodník).