V rakouských restauracích na ně narazíte stejně často jako na řízek nebo na štrúdl: hotovostní platby jsou v jedné z nejvíce prosperujících evropských ekonomik stále velmi oblíbené. Země dokonce zvažuje, že právo platit hotově zakotví v ústavě. V době, kdy se prosazují virtuální měny a placení mobilním telefonem, se takový plán může jevit jako zastaralý. Tento měsíc s ním ale přišla konzervativní lidovecká strana ÖVP bývalého kancléře Sebastiana Kurze, která v parlamentních volbách plánovaných na konec září usiluje o znovuzvolení.
"Mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence," prohlásil třiatřicetiletý Kurz, kterého cituje agentura AFP.
Jeho návrh byl přijat vstřícně. Svobodná strana Rakouska FPÖ, která vládla spolu s ÖVP až do května, ihned připomněla, že to ona byla první, kdo s podnětem na ústavní změnu pro ochranu plateb v hotovosti přišel. Sociální demokraté si přisadili s požadavkem na více bankomatů na venkově a chtějí zrušit poplatky za výběr, s nimiž přicházejí někteří provozovatelé.
Ale přívrženci hotovosti se nerekrutují jen z venkovských oblastí. V turisty oblíbeném hlavním městě Vídni odmítají přijímat platby kartou četné obchody, kavárny a restaurace.
"V Rakousku se mentalita mění jen pomalu," vysvětluje třicátnice Victoria zaměstnaná v restauraci Weinschenke v centru města. Tento podnik nabízí hamburgery klientele bažící po novinkách, ale zároveň hned u vchodu uvádí, že přijímá pouze platby v hotovosti.
V Rakousku je obvyklé nechávat spropitné a v takovém případě je "hotovost lepší než platební karta," argumentuje Victoria. Tvrdí, že i sama platí raději v hotovosti "která nezanechává stopy".
Podle profesora finančního práva Wernera Doralta kladou Rakušané zvláštní důraz na ochranu soukromí. "Když vyrazím na nákupy a (prostřednictvím platby kartou) bude možné zjistit přesné množství alkoholu, který jsem koupil, je to zásah do mého soukromí," domnívá se bývalý profesor Vídeňské univerzity.
Podle studie Evropské centrální banky (ECB) se v roce 2016 v Rakousku uskutečnilo 67 procent všech plateb v hotovosti. Například v Nizozemsku to bylo 27 procent. Dokonce i v Německu, které také proslulo láskou k hotovosti, se tak uskutečnilo pouze 55 procent transakcí.
Podle vysokoškolského odborníka na ekonomickou psychologii Ericha Kirchlera mají Rakušané a Němci vlivem své zkušenosti s autoritářskými režimy jasnější povědomí o hrozbě, jakou představuje stát, když se všechna moc octne v jeho rukou. "Za takových okolností se z efektivních veřejných institucí stává nebezpečí," říká vědec.
Tuto teorii potvrzuje majitel kavárny a restaurace v centrální čtvrti Vídně Philipp Klos. V hotovosti spatřuje tento její vášnivý zastánce podmínku sine qua non (bez které nelze) pro svou svobodu. Na jídelníčku jeho podniku je odstavec věnovaný její obhajobě: "Bez hotovosti se staneme totálně zranitelnými. Totalitní stát by nad námi měl neomezenou moc," stojí tam.
Podle nedávného průzkumu, který provedla ve 13 evropských zemích a také v Austrálii a ve Spojených státech banka ING, se Rakušané ukázali být nejvíce odmítaví k myšlence vzdát se placení v hotovosti. Takovou perspektivu označilo za přijatelnou jen deset procent z nich. Ve zbylých evropských zemích zaujalo stejné stanovisko jen 22 procent oslovených.
Další známkou této zvláštní oddanosti je fakt, že téměř 18 let po zavedení eurových bankovek a mincí mnozí Rakušané doma stále ještě nacházejí šilinky, svou bývalou národní měnu. Rakousko je jeden z hrstky států eurozóny, které stále umožňují vyměnit domácí měnu za eura.
Až do letoška křižoval zemi přes léto s nabídkou výměny šilinků za eura dokonce autobus rakouské centrální banky. Letos se vybralo asi 19 milionů šilinků (1,38 milionu eur; 35,6 milionu Kč).
Posvětit placení v hotovosti zanesením do ústavy, jak si přejí konzervativci, by ale podle odborníků mělo jen symbolický význam. Rakousko je členem eurozóny a v ní má v záležitostech měnové politiky poslední slovo ECB.