Aliance producentských států OPEC+ se dnes ve Vídni dohodla na pokračování těžebního závazku, kterým se snaží podporovat stabilitu cen ropy již od konce roku 2016. Oproti původním předpokladům se těžařské státy nakonec rozhodly prohloubit aktuální těžební škrty v rozsahu 1,2 na 1,7 mil. barelů denně, přičemž sama Saúdská Arábie navíc překvapivě přislíbila dobrovolně snížit produkci o dodatečných 400 tis. barelů denně. Navzdory tomu, že dohoda bude platná pouze do března 2020, ropa Brent rozhodnutí kartelu kvituje a její cena roste nad 64 USD/barel.
Nová dohoda na těžebních limitech bude platná od ledna příštího roku a v kombinaci s dobrovolnými saúdskými škrty by měla snížit celkovou produkci aliance o 2,1 mil. barelů denně (oproti říjnu 2018). Vzhledem k tomu, že OPEC+ jako celek aktuálně omezuje produkci více, než mu ukládá existující dohoda (v říjnu bylo plnění kvót na úrovni 133 %, tj. reálně činily škrty 1,59 mil. barelů denně), ropný trh by mohl efektivně přijít až o 500 tis. barelů denně. To však pochopitelně platí pouze za předpokladu, že členské státy budou striktně plnit individuální kvóty. A přestože právě apel na chronické „neplniče“ dohodnutých limitů (zejména Irák, Nigérie a Rusko) byl jedním z hlavních témat jednání, je otázka, do jaké míry se Saúdům podařilo tyto státy přesvědčit o smysluplnosti dodržování individuálních kvót.
Výrazně méně uspokojivá je pro trhy délka trvání nové dohody. Agresivnější škrty by totiž měly platit pouze do března 2020 (totožně jako aktuální dohoda). To vlastně znamená, že kartel svým dnešním rozhodnutí neřeší kritický výhled na tržní bilanci ve druhém čtvrtletí příštího roku (očekáváme převis ropy na trzích v rozsahu 1 mil. barelů denně). Za tímto účelem by se měli představitelé kartelu sejít na počátku března 2020, kdy lze očekávat podstatně komplikovanější cestu k hledání koncensu.
Shrnuto, podtrženo: OPEC+ svým rozhodnutím sice trhy příjemně překvapil co do agresivity těžebních škrtů, nicméně jejich délka je spíše zklamáním. Ve světle nepříznivého fundamentálního výhledu pro příští rok tak kartel vlastně zvolil vyčkávací taktiku a jeho celková situace nezůstává o nic méně tíživá. Pro cenový výhled na ropu to znamená jediné – rostoucí riziko negativní korekce ceny ropy, pokud by se ukázalo, že kartel nakonec nebude schopen adekvátně reagovat na mohutný převis na trhu.