Aktualizováno Růst spotřebitelských cen v listopadu překonal očekávání. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %, a to především v důsledku rychlého zdražování potravin. Ty si jen v tomto měsíci připsaly 1,2 % a oproti stejnému měsíci loňského roku byly dražší o více než pět procent. Na hranici pěti procentního růstu se zatím zastavily i náklady na bydlení, v rámci kterých nejrychleji rostly ceny elektrické energie (+11,5 %) reagující na dřívější zdražení silové energie v Německu. Více si ovšem lidé připlácejí i za plyn, vodu a nájmy.
Tři čtvrtiny inflace jdou právě na vrub dražšímu bydlení a potravinám, tedy položkám spotřebitelského koše, na které má politika ČNB jen marginální vliv. Vedle toho se na inflaci podepisují i další dražší služby, především v oblasti ubytování a stravování, kde v důsledku vyšších mzdových nákladů a silné (i zahraniční) poptávky ceny rostou už od zavedení EET.
Zatímco ekonomika zpomaluje, inflace nabrala na síle. ČNB tak bude čelit dilematu, jak moc toto inflační číslo brát ve světle negativních zpráv z ekonomiky na zřetel – zda dát přednost aktuální (staré) inflaci nebo stále jasnějším signálům zpomalení ekonomického růstu.
Přece jen jde v případě inflace o ukazatel, který se centrální banka snaží „řídit“, i když je evidentní, že cenu vepřového, mouky nebo brambor před Vánocemi ovlivnit fakticky nemůže, stejně jako nastavení cen silové energie v Německu, které hýbou s náklady na energie v Česku. V každém případě dnešní číslo už příští týden zamíchá s kartami při rozhodování bankovní rady. Více naznačí očekávaný komentář k inflaci, který ČNB zveřejní snad ještě během dopoledne.
Možnost, že ČNB příští týden zvýší sazby je nyní vyšší, nicméně stále zůstává ve světle negativních zpráv z domácí a zahraniční ekonomiky o něco pravděpodobnější jejich stabilita. Do hry ještě mohou vstoupit britské volby, které naznačí, jak reálný je (tvrdý) brexit.