Andrej Babiš (ANO) bude na nadcházejícím summitu Evropské unie prosazovat uznání jaderné energie za čistý, bezemisní zdroj, díky čemuž by Česko mělo nárok na klimatické investice. Chce záruku, že ostatní státy, především sousední Rakousko, nebudou blokovat plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Bez jádra Česko uhlíkové neutrality nedosáhne, řekl Babiš novinářům před odletem do Bruselu.
Předseda české vlády považuje za absurdní, že Rakousko bojuje proti jaderné energii, ale současně dováží z Česka zhruba čtvrtinu své spotřeby elektřiny. "Nevím, jak by ve Vídni vařili kafe a svítili," uvedl.
Zdůraznil, že Česko chce také dosáhnout klimatickou neutralitu a perspektivně uzavřít uhelné elektrárny. "Ale za podmínky, že Evropská rada jasně řekne, že jádro je čistý, bezemisní zdroj," řekl Babiš. Praha chce mít jistotu, že Rakousko či jiné státy nezablokují české investice do jádra. Nechápe, proč se uznání jádra za čistý zdroj brání Francie, v níž jsou jaderné elektrárny základem energetického trhu.
Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Náklady na její dosažení v Česku budou činit podle Babiše 625 miliard korun. Počítá s tím národní investiční plán, který chce premiér představit vládě v pondělí 16. prosince. "Jsou tam za 625 miliard korun konkrétní projekty na to, abychom dosáhli v roce 2050 tu klimatickou neutralitu," řekl dnes Babiš.
Rakousko a Lucembursko jsou podle agentury APA připraveny na summitu zablokovat usnesení, které by umožnilo členským zemím čerpat finanční podporu z unijních fondů na stavbu jaderných elektráren. Podle diplomatů tak bude dosažení dohody na klíčovém závazku summitu velmi složité.
Lídři 27 zemí se podle představ nového předsedy Evropské rady Charlese Michela mají zavázat, že EU do poloviny století bude schopna kompenzovat všechny emise skleníkových plynů. Kvůli rozdílným požadavkům některých států však může jednání zkrachovat.
Na klimatická vyjednávání naváže večer téma rozpočtu na období 2021 až 2027. Lídři unijních zemí budou probírat návrh připravený finským předsednictvím EU, který sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Zatímco státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny poklesem peněz pro strukturální fondy, západoevropské země namítají, že by se měl celkový objem rozpočtu i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit. Babiš dnes označil končící finské předsednictví za "katastrofu".