Rusko, největší světový nákupčí zlata, ztrácí o tento drahý kov zájem. Po pěti letech, kdy za zlato utratilo odhadem 40 miliard dolarů, začíná centrální banka tyto výdaje krotit. V prvních 11 měsících roku 2019 koupilo 149 tun zlata, tj. o 44 % méně než před rokem. Roční nákupy by tak mohly být letos nejnižší za šest let.
Podle analytiků dosáhla ruská centrální banka maximálního podílu zlata, který chce držet v rezervě. Také vnímají menší hrozbu amerických sankcí a menší potřebu nárazníku proti ekonomickým šokům, když se problémy, jako je anektování Krymu, volební zásahy či otrava bývalého ruského špiona na britské půdě, pomalu vytrácí z veřejné konverzace.
I na těchto nižších úrovních Rusko kupuje stále hodně zlata a řadí se mezi největší kupující. Vlastní 2 262 tun tohoto drahého kovu v hodnotě 106 miliard dolarů a některé ukládá do trezorů centrální banky v Moskvě.
Neúnavné ruské nákupy zlata v posledních letech byly klíčovým pilířem podpory. Trhům poskytly půdu pod nohama, když investoři ustupovali od bezpečných aktiv a kupovali rizikovější, výnosnější aktiva. Nyní, když je zlato na šestiletém maximu, je klíčovou otázkou, zda rozhodnutí Ruska dupnout na brzdu nákupům bude mít negativní dopad na poptávku po zlatu či jeho cenu, nebo zda propad poptávky doplní jiní kupující.
"Pokud je zlato ochranou proti nejpřísnějším sankcím, pak lze logicky předpokládat, že není třeba kupovat takové objemy zlata,“ řekl Denis Poryvay, analytik Raiffeisenbank v Moskvě. Putin krátce po své inauguraci do čtvrtého prezidentského období v roce 2018 varoval, že se Rusko snažilo „odpoutat se“ od dolaru a diverzifikovat, aby posílilo „ekonomickou suverenitu“. Od roku 2007 se podíl zlata v zemi navýšil pětkrát, zlato nyní tvoří asi 20 % z celkových rezerv, což je nejvyšší podíl od roku 2000.
Podíl zlata vzhledem k ostatním aktivům držených ruskou centrální bankou by se měl stabilizovat, řekla Sofya Donetsová, ekonomka u společnosti Renaissance Capital v Moskvě. Očekává, že nákupy budou pokračovat, ale pomalejším tempem.
Chuť investorů po zlatě jako finančním produktu je za současného geopolitického chaosu a obav z hospodářského růstu vysoká a měla by vyrovnat pokles poptávky po fyzickém zlatě Ruska, řekl Ole Hansen, šéf komoditní strategie Saxo Bank.
Zpomalení mění byznys ruských producentů zlata a bank. Místo toho, aby se spoléhali na centrální banku jako hlavního kupujícího, prodávají zlato v zahraničí. Vývozy zlata v loňském roce činily 100,5 tun, oproti pouhým 16 tunám v roce 2018.
Je možné, že budoucí vývozy mohou pocházet přímo od těžebních společností. Polyus, největší ruský producent zlata, očekává, že vláda těžařům udělí licenci, která by jim umožnila zlato volně prodávat v zahraničí. V současné době toto povolení mají pouze banky.
Zdroj: Bloomberg