V Německu v únoru překvapivě ubylo lidí bez práce, jejich počet se snížil zhruba o 10.000 na 2,26 milionu. Míra nezaměstnanosti zůstala na pěti procentech a zůstává nejníže od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které dnes zveřejnil spolkový úřad práce.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že počet nezaměstnaných se naopak zvýší, zhruba o 3000. Trh práce tak podle nich bude růst největší evropské ekonomiky podporovat i nadále. Ekonomika ale po růstu o 0,1 procenta ve třetím čtvrtletí v závěru roku stagnovala. Na vině byl především pokles exportu, na kterém je Německo závislé.
V zemi přibývá podniků, které svým zaměstnancům nařizují kratší pracovní dobu, takzvaný kurzarbeit. V prosinci v tomto režimu pracovalo asi 90.000 lidí a pracovníci statistického úřadu předpokládají, že jejich počet ještě vzroste. Na březen tento počet odhadují na 124.000. I tak by ale počet lidí zaměstnaných v režimu kurzarbeit byl výrazně nižší než v dobách finanční krize v letech 2008 a 2009, kdy tak v Německu muselo pracovat více než 1,4 milionu lidí.
Statistici předpokládají, že kurzarbeit zasáhne i zaměstnance těch firem, které jsou závislé na dodávkách z Číny, odkud zboží kvůli dopadům šíření koronaviru nepřichází. Firmy jsou proto nuceny omezovat výrobu. Pokud se šíření nového koronaviru rychle nezmírní, tak se ekonomové obávají velmi výrazných dopadů na ekonomiku.
Varovným signálem je i čtvrteční zpráva hospodářského institutu Ifo o ochotě německých zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky. Ta v únoru vykázala nejprudší propad od doby, kdy se před více než deseti lety začaly objevovat první dopady hluboké finanční krize.