Rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, trh vyhlíží signály o zvýšení v 2021

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Rada ČNB současně rozhodla, že podrží lombardní sazbu na úrovni 1,00% a diskontní sazbu na úrovni 0,05%. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i během prvního pololetí příštího roku.

Také na posledním měnovém jednání na počátku listopadu rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba zůstala na 0,25 procenta. Naposledy rada sazby změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Čtvrteční rozhodnutí bankovní rady předpovědělo všech 11 analytiků oslovených v průzkumu Reuters. Jeden z respondentů čeká zvýšení sazeb o 25 bazických bodů již ve třetím kvartále a další tři předpokládají tento krok ve čtvrtém kvartále příštího roku. V minulém průzkumu čekali zvýšení sazeb do konce roku 2021 jen dva dotázaní. Utažením sazeb již během příštího roku by se ČNB vydala cestou normalizace měnové politiky pravděpodobně dříve než ostatní centrální banky v regionu i než Evropská centrální banka.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Pro sazby beze změny dnes hlasovala rada ČNB jednomyslně

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo na dnešním jednání bankovní rady ČNB všech sedm členů. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Řekl, že rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazná. Patří mezi ně například uvolněná rozpočtová politika v následujících letech nebo možné zhoršení druhé vlny pandemie.

Mezi další rizika Rusnok zařadil odchod Británie z EU bez dohody nebo skladbu faktorů, které stojí za vývojem inflace v Česku i zahraničí.

"Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku," uvedl dále Rusnok. Ekonomové očekávají většinou, že rada ČNB přistoupí k postupnému zvyšování sazeb v druhé polovině příštího roku.

Guvernér řekl, že v kontextu současné situace se čistě modelově naléhavost úvah o možném dalším zvyšování sazeb zvýšila. "Většina členů rady ale tu situaci cítí stejně jako v listopadu. Budeme tedy zvažovat ten moment, kdy nazraje čas hýbat s úrokovými sazbami. Nechtěli bychom konsolidaci ekonomiky ohrozit nějakým předčasným přitažením měnových podmínek," uvedl.

Po listopadovém zasedání Rusnok řekl, že většina bankovní rady se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky.

Dnes guvernér zopakoval, že výkon ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022. Příští rok by se ale měl růst ekonomiky obnovit. "Hloubka meziročního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí byla menší, než čekala prognóza ČNB," uvedl. V aktuální prognóze ČNB očekává letos pokles ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. V roce 2022 by podle ČNB měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta. "Celkově se vývoj klíčových domácích veličin od prognózy nevychyluje," dodal Rusnok.

I na předchozím měnovém jednání na počátku listopadu rada nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Naposledy rada sazby změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.