Rozpočtové plány české vlády pro středně dlouhé období nezahrnují žádné významné cíle v oblasti konsolidace veřejných financí, což má negativní vliv na hodnocení úvěrové spolehlivosti. Uvedla to dnes podle Reuters ratingová agentura .
Konsolidace rozpočtu podle připadne na příští vládu, která vznikne po parlamentních volbách plánovaných na říjen. Agentura upozornila, že formulace strategie pro snížení rozpočtových deficitů a pro stabilizaci či snížení vládního zadlužení bude klíčová pro budoucí vývoj hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky.
Moody's začátkem února potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů půjčovat příslušnému státu či jinému subjektu a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.
Ministerstvo financí v půlce dubna uvedlo, že veřejné finance ČR letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření.
Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.
MF uvedlo, že plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.
Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.
Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda by měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Rada zároveň kritizovala předchozí argument ministerstva financí, že konsolidace veřejných financí bude úkolem vlády budoucí.